Rybářská

Jak pomalu proud řeky plyne,

vítr v stromech nezašumí.

Myšlenka kráčí trochu líně,

ticho si brnká na své struny.

Jen kroky klid ten naruší,

to ve dvou mladí rybáři.

Básník jim mává čepicí,

ať lov se vám dnes vydaří.

Pak návnada vstříc náhodě,

na háčku visí jelec tloušť.

Kola se tvoří na vodě,

přírodu toužím obejmout.

Ty břehy travou zelené,

lákají poseď, buď tu chvíli.

Říkám si v duchu pročpak ne,

jsem pouze básník pošetilý.

Ze řeky ryba za rybou,

to vidí znavené mé oči.

A rybáře jak šťastni jsou,

že cejn na udičku skočil.

Když hvězda přišla s první tmou

i ryby pod kamenem spí.

Přál jsem si dneska neusnout,

ale už zdají se mě sny.