Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozvzpomínání
18. 06. 2011
15
14
2220
Autor
Tajemná ctitelka
Stehna poškrábaná
mladým ječmenem
v botě hrudka hlíny
Pátý nálev našich
společných probouzení
a někdy ani vařící voda
není dost
Až to budeme nejmíň čekat
vprostřed noci bude na prahu pokoje
postávat děvčátko v pyžamu
s hadrovou pannou v pravé ruce
Otočím hlavu ke zdi
I takhle se dá
utíkat
14 názorů
Tajemná ctitelka
19. 06. 2011Tajemná ctitelka
19. 06. 2011
..jo, sama pred sebou neuteces - a ja taky ne: ale nez mi to doslo!-)...treba kdy jsem byl pubos, tak samy "normalka" a zadnej problem, byl jsem nekdy urcite i nesnesitelnej, ale docela bolestne (a taky ze jsem dostal parkrat po hube , at uz verbalne nebo rukou) pomohlo...
______________
... jenze tady cejtim, ze ten konec jemne ironickej...to neni "utek" v pravym slova smyslu...to je proste otoceni se ke zdi, takova pstrosi "politika", myslim...pletu se?-)
...snad ne...*