Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Krátce o stesku

21. 06. 2011

1528

Autor

Gymnazistka

Když mě kruté pařáty stesku,

silné jako náboje blesku,

v noci neúprosně chytily,

svět jakoby mi pozbyl lesku,

mé sny o klidu rozložili.

Copak jen já steskem trpím?

To jenom já úzkost cítím?

Všichni ostatní jsou štastni,

užívajíce si slastí?

To už jsou jemné třešní květy,

navždy daleko v nenávratnu?

Oddělené jsou naše světy,

ale nikdy nezapomenu!

Kdy už konečně dotyk,

ucítím? Lidský, nežný?

Zatím jenom šum osik,

je vůkol slyšitelný.

Stesk jak chladný kov,

škoda těchto slov.

Kdekdo ho poznal,

steskem už stonal.

Stesk, ticho pro hluchého,

obraz dne pro slepého.

Je to něco, čím trpíš,

sám si jím hrdlo škrtíš.

Nezbavíš se ho jinak,

než-li svou věčnou láskou,

ani ty sklenky vína,

ti nijak nepomohou.

Musíš tu čekat,

můžeš. Roň slzy!

Doufej, že brzy,

přestaneš plakat.

Potom náš svět nabyde lesku,

rychle jako ozvěna blesku.

Růžové třešně nám rozkvetou,

pak se steskem hravě zametou.

6 názorů

Richard Hrob

30. 10. 2011

Dát tip

Pěkné dílko. I když je delší tak nepostrádá náboj a nutí mne číst dál a dál. Povedené. Tip/*

Líbí se mi, že nemáš strach z delších básní. Na druhou stranu někdy méně bývá více. Obzvlášť vezmeme-li v potaz název díla. No a teď když jsem si odbyl otravné kázání, tak můžu říct, že se mi zamlouvá nálada těch veršů - možná je to těmi archaičtějšími výrazy (pařáty, vůkol etc.) Působí to na mě mile starosvětsky...