Měla jsem srdce

plný Chardonnay

a kořeny jeho vrostlý byly

až někam do ústí řeky

žhavý

a upíjeli jsme oba,

já s láskou,

touze oddaná,

ty s nadějí,

že jsme jen my dva,

přesto každý den,

každou noc,

zahřívals v ruce šém,

kus svýho já

a čekals

a čekáš

a já

i kdybych to srdce stokrát vyrvala,

bude stále tam,

a v něm

utopený mý já