Drahý W.

V Lesích, dne 10.7.1814 Drahý W., jedna plavba končí, přinášejí mi pelyněk a třešně, které byly kdysi šťavnaté. Vynesla jsem vak plný snů o lásce, tvé nepřekonatelné blízkosti v domnělé jistotě, spolu s mou trpkostí, spolu se špinavým prádlem, tebou smyslně promočeným a rankou od tvého hedvábného nože, kterým jsi mi naznačila nezájem, následně přece jen nepřekonávající tvou touhu. Odhodila jsem vše nedokonavé a vyplouvám na další dobrodružnou cestu, sic bez většího nadšení, ale s odhodláním vybudovat si konejšivý domov, bez chvění, ale pevný v základech. Nechávám se ukolébávat fantazií, která se vznáší jen na úrovni vrcholků stromů od mé zemitosti, při čtení bezpečných knih hladím kameny tisíce let staré, brnkám na struny pavoučích násrah a nocí věštím vítr a blesky. Jsem si jistá, že tato plavba bude bezpečná, alespoň po několik verst. Připomínám si Tě téměř denně, rozprostíráš se, ať chci nebo nechci, mým vesmírem, kam jen dohlédnu. Tvoje J.

---