Anděl na koštěti

 Jsou mezi námi

jen neslyšně proletí

malá něžná stvoření

počítají do pěti

Andělky i ďáblice

vyvolají napětí

když si zují střevíce

roztancují nejvíce

všechny hochy v zápětí

 Někdy křehké

jindy na pár facek

jejich ruce pohladí

nebo hodí do cesty klacek

 A když jim křídla polámeš

aby jimi nemohly mávat

sáhnou po košťátku a letí

až se Ti roztočí hlava

Jsou v právu

i když někdy lžou

jen moc pochopení

za to nenajdou

Jsou všude kam se podíváš

když koukneš do zrcadla

- tak vidíš, i Ty jednu znáš...