Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠÍPKOVÉ VÍNO
23. 07. 2011
5
10
1035
Autor
veslo
včera jsem se řízla o jednu
z dvou rozbitých
skleniček ze skla
tenkého tvrdého
co mi rozřízlo kousek kůže
na kloubu palce levé ruky
nebolelo to krev
se nedala zastavit
chutnala nakysle
ne
kysele jako
..-tak divoce
zkoušela jsem pořád tu chuť
jeřabiny jeřabiny..-ne
a krev pořád tekla
je to něco co dobře znám sakra
plného vitamínů
plného kyselého céčka
šípek!
-
chutná po šípku má krev
by se dala poslepu zaměnit
s šípkovým čajem
mám menstruaci
svírám nohy
...naši mají výročí
40 let!
ŽENY STŘÍZLIVÉ chlapi ožralí
všechny a všichni
to kafe
co jsem koupila tátovi a sparty pak zmizely
ze stolu
a kdosi se vypařil
zeť tchánovi vyhrožoval smrtí
za sežrané jídlo
z talíře
pak šli na panáka
ŽENY BYLY MÍRNÉ
sudičky
MOUDRÉ VERSUS TRAPNÉ ŘEČI
uklidňování
řeč nestála
dostali jsme okurky
pak jsme jeli domů
mluvila jsem
nějak přiblble a strašně tě chválila
nohy přes sebe
poprvé
pocítila smutek
a jistotu
že jsem z jejich krve
tvůj
vlk samotář
10 názorů
Srovnat si, kdo jsi.... nebo kým chceš být? Lze to dobře rozlišit? Uvědomit si, že sám sobě člověk něco nalhává.... tak to je přece změna....
I ryby jsou různé, některé se schovávají, jiné vesele plavou... hm, díky za podnět: vlastně ani nevím, zda někdo někdy zkoumal, jak moc se chování ryby v akváriu změní oproti chování v normálním prostředí...
Ano, psaní je dobrý ventil... Anonymní psaní - nejlepší učitel upřímnosti.
Chápu, znám takové lidi, a souhlasím, že to může být natolik hluboké, že změna je příšerně těžká...
Je spousta různých cest, jak se k tekové hloubce strachu dojde... a taky hodně cest, jak z něho ven... dalo by se říci, že každý se nejvíc může pokoušet překonat svůj hendikep tím, v čem je naopak dobrý, co může rozvíjet, v čem cítí vnitřní energii růstu....
Pokud to je u tebe psaní - tak hurá. Držím palce.
spíš mám fobii ryby v akváriu....
teď nerozebírám že tohle psaní je mé jediné upřímné sdělení
zatím
jinak moje emoce jsou v neznámém prostředí někdy úplně zastřené, nebo nahrazené jinými, vyvolanými strachem a nejistotou
někdy to tak není, bojuju s tím
ale je to moc hluboké
A proč bys musela něco dokazovat? Člověk je proměnlivý jako vlny na potoce, jednou se zatočí krásným laminárním hladkým vírem - a stokrát příště ne - co na tom?
Ano, je pravda, že jsme ovládáni klamným dojmem, že po úspěchu následuje pád - ale to je pouhá pravděpodobnost a chyba naší selektivní, na emocích jak na banánových slupkách ujíždějící paměti... někde jsem to četl krásným experimentem prokázané... ale už nevím kde.... Gilbert? Ariely?
Máš strach, že ti někdo ublíží? Že ti řekne něco špatného? Nebo ani nevíš proč, ale jsi prostě radši ve stínu a skrytu - a nerozebíráš si důvody?
Místo... nemyslím si, že je důležité místo... především jsou důležité vztahy, lidi kolem tebe... dokonce i v ráji bylo přece člověku samotnému smutno :o)
asi trochu oboje a i jiné věci
ale: přiznám se: dost velkou roli hraje v tom STRACH:hrozně se bojím pochvaly, protože znamená že musím dokázat, že je pravdivá?
-nějak tak...mám fóbii, když mě někdo sleduje, radši jsem, když si to vůbec nepřipouštím. Pochavla je v tomto přímým připomenutím. Většinou následuje pád do hlubiny
-Jenže...existuje na světě místo, které je lepší, než to druhé?
-jen z hlediska relativity.....
:D
žíješ radši v tichu, bez odezvy, protože k čemu je stromu, že mu někdo pochválí listy? Vždyť nerostou kvůli tomu, aby je někdo chválil... Nebo když už někdo k tomu tvému něco napíše, chceš vědět víc...jinak radši nic?
Podivuhodný záznam, proplétaný nezvyklými aha... jde ti to psaní čím dál líp, nepřestávej :o)