Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

KRISS

27. 07. 2011
17
49
5344
Autor
marrtina

 

„Týno, jak to že ještě nespíš?“ rozčílil  se tatínek. Přešel přes pokoj a sedl si na kraj postele své dcery. Chvíli na něj hleděla. Ten pohled znal. „Copak je?“ usmál se na dceru a pohladil ji po vlasech. „Víš tati, babička mi dovolila prohlížet starý fotky a já –“ zarazila se. „No copak je Kristýnko, můžeš se mne zeptat na co chceš“ povzbuzoval svou dceru muž. Holčička vytáhla z podpolštáře starou fotku a podala mu ji. Dlouze se na ni zadíval. Na obrázku byla skupina mladých smějících se lidí a v popředí byl on, téměř plnoletý, a držel kolem pasu mladou dívku s hnědými dlouhými vlasy. „Kdo to je?“ ukázala Týna prstem na dívku. Muž se usmál. „To je tvoje tetička.“ Holčička vypadala překvapeně. Měla přece tetu Katku a tetu Jiřinu, ale ani jedna z nich se nepodobala dívce na fotografii. Obě byly blonďaté a modrooké, kdežto tato dívka měla krásné hnědé oči plné touhy po životě. „Moje teta?“ podívala se tátovi do oči a překvapila ji jejich podobnost s těmi té dívky. „Ano holčičko, tvoje teta Kriss. Víš, Kriss je –,“ zarazil se. „Víš, Kriss byla moje sestra,“ oči mu posmutněly. Kristýnka nechápala, „jak to byla tvoje sestra? Co se s ní stalo?,“ vyzvídala Kristýnka. V očích měl slzy, Týna ho takhle ještě neviděla. Popadla ho za roztřesenou ruku, v které držel fotografii, „ budeš mi o ni vyprávět? Tatí prosím, prosím vyprávěj,“ žadonila holčička. „No tak dobře,“ uklidnil se trochu. „Na té fotce jsme s přáteli u Vltavy. Jeli jsme na raftech Vltavu, od Soumarského mostu až do Českých Budějovic. Kriss milovala vodu a já vlastně taky. Moje sestra byla skvělá, byla zasněná a na svět koukala jiným krásným způsobem. Víš, ona ho dokázala poskládat do veršů s takovou lehkostí… Viděla na všem něco dobrého, pořád se smála a každému dodávala energii a radost. Byl to poklad. Víš tam u Vltavy jsme celé večery prozpívali u ohně, ona uměla skvěle zpívat a v noci jsme s přáteli spali pod širákem.“ Holčička ho zarazila, „tati co je to širák?“ Vytrhl se ze svého vzpomínání, „spát pod širákem znamená spát pod nebem, beze stanu, bez ničeho, jen ve spacáku nebo jen s celtou. Nevěřila bys kolik je vidět v noci hvězd. Nikdy jsem si nezapamatoval ani jedno souhvězdí, ale Kriss, ta věděla o hvězdách vše. Celé noci na ně upřeně zasněně hleděla.“ „A tatínku, to jste se venku nebáli? Já bych se venku v noci bála,“ přiznala se Týna a trochu se začervenala. „To já sám taky, ale bylo nás tam hodně a navíc jsme byli v kempech nebo na loukách a tam strašidla ani zlí lidé nejsou. Zato je tam hodně přírody a tu jsme s Kriss měli rádi. A taky ten nezapomenutelný pocit ležení v trávě. Představ si to – ležet v trávě a pozorovat nebe, pozorovat plynoucí mraky, pozorovat letící ptáky, sluníčko… Kriss toužila mít křídla, toužila umět létat toužila být volná jako pták. Vždy nám vyprávěla o té volnosti, o letu nad mořem, byly to skvělé příběhy, ona byla vážně umělec.“ Zasněně hleděl na fotografii náhle se mu vybavovaly další a další vzpomínky z mládí i dětství. Všechny je dcerce vyprávěl. Jak si Kriss zlomila nohu, když skočila z okna půdy s papírovými křídly, jak se spálila při pečení, jak společně hledali vodníka a málem se utopili, jak … Kriss byla skvělá, ale byla i trdlo a jen při málo věcech si neublížila. „Tatí a co se tedy s Kriss stalo?“ Zeptala se nakonec Týna. „Kriss dostala křídla. Tolik toužila pomáhat a chránit druhé, tolik toužila létat, až se jí přání splnilo. Stala se Andělem.“ Muž vstal s postele, „pojď rychle k oknu,“ pomáhal dcerce z postele, „podívej se,  jak ji znám, určitě tam sedí někde mezi hvězdami a směje se na nás!“


49 názorů

marrtina
20. 09. 2011
Dát tip
dík

Robinia
13. 09. 2011
Dát tip
*

marrtina
11. 08. 2011
Dát tip
jistě, už jsem dostala několikrát vynadáno :))

StvN
10. 08. 2011
Dát tip
Koukám, že tady nemá smysl nic psát, protože autorka už všechno ví:)

marrtina
09. 08. 2011
Dát tip
děkuji za kritiku, tip, názor ...:)) jsem moc ráda, že se ti to líbilo

Lakrov
09. 08. 2011
Dát tip
Někdo možná namítne, že to ze slohového (a především grafického) hlediska není dokonalá povídka. Dovést z pohledu uvedených kritérií text do dokonalejší podoby by určitě stálo za to a mnoho práce navíc už by to nedalo; stáč jen trocha trpělivosti. Líbí se mi ta naznačná dětská (hlavně dívčí) podezřívavost (ve smyslu: Táto, co je to za holku, když to není máma?!") Líbí se mi ta shoda jmen (asi není náhodná, že?) Líbí se mi onen naznačovaný vztah k přírodě. Líbí se mi ohlédnutí za časy, které už (málem?) skončily, a naznačení tátova pokusu o přiblížení nálady těch časů svojí malé dcerce. Vadí mi slovo raft, patřící do oblasti novodobých dobyvatelů přírody a "mistrů světa" na placené atrakci. "Křídel" je v textu vzhledem k jeho úspornosti možná až příliš... Ale stejně se mi to líbí. A co se tedy Kriss stalo, zůstává po dočtení otázka... Dovedla mě sem upoutávka na soutěž; z nominovaných je pro mě tahle povídka jediná "čitelná". Tip.

Diana
08. 08. 2011
Dát tip
Moc pěkně napsáno *

marrtina
04. 08. 2011
Dát tip
já jsem za tvou kritiku i rady ráda

Janina6
03. 08. 2011
Dát tip
Fajn. Lidi většinou publikujou na Písmáku, aby se dověděli, jak jejich dílo působí na čtenáře, a autoři, kteří soutěží v Povídce měsíce, obvykle nepohrdnou nějakou tou kritikou nebo radou. Ale samozřejmě ti nechci nic vnucovat. Příště už budu vědět.

marrtina
02. 08. 2011
Dát tip
ale jo, já netvrdím, že je to dokanalé, je to jen výlev srdce malé bezradné holky :)), prostě se mi to chtělo napsat tak jsem to napsala, promiň - je mi jedno, že se ti to nelíbí

marrtina
02. 08. 2011
Dát tip
díky

Janina6
02. 08. 2011
Dát tip
Používání odstavců a obvyklé členění přímých řečí (každá nová přímá řeč na nový řádek) pomáhá hlavně čtenáři v orientaci a zvýrazňuje logickou stavbu textu. Autor samozřejmě může ustálená pravidla porušit, když to vyžaduje jeho umělecký záměr. To ale, myslím, nebude tenhle případ. Na druhé straně se obávám, že ani větší přehlednost by tomuto textu nepomohla, protože obsahově toho prostě moc nenabízí. Je to v podstatě otcův monolog (Kristýnčina role se omezuje na první dotaz a pak už jen na povzbuzování typu „tatí, povídej“) a protože je založený na obecném výčtu něčích dobrých vlastností, působí spíš jako oslavný proslov, než jako skutečné živé vyprávění určené dítěti. Pasáže o pobytu v přírodě jsou jako vystřižené z nějaké naivně romantizující trampské písně, opakují jen tradiční fráze. Kolik asi těch „celých nocí“ vydrží člověk „upřeně zasněně hledět na hvězdy“? Na závěr máme zase „seznam“, o čem tatínek ještě vyprávěl. Škoda, všechny ty naznačené příhody (třeba ta o křídlech z papíru) by mohly být základem pěkné povídky. Tohle ale povídka není, je to text v podstatě bez děje, nic neřešící, bez konfliktu a bez překvapení. Po formální stránce bych doporučila víc si všímat interpunkce, chybí hodně čárek v souvětí, a taky se často opakují blízko sebe stejné výrazy, což působí nebratně, např.: Kristýnka nechápala, „jak to byla tvoje sestra? Co se s ní stalo?,“ vyzvídala Kristýnka. – Tady nejen opakuješ Kristýnku, ale vlastně zdvojuješ uvozovací větu, máš jednu před a další za přímou řečí. Nebo: pocit ležení v trávě. Představ si to – ležet v trávě... Nebo: Muž vstal s postele, „pojď rychle k oknu,“ pomáhal dcerce z postele...

heartrate
01. 08. 2011
Dát tip
dobrou noc ;)

marrtina
01. 08. 2011
Dát tip
dobrou :))

marrtina
01. 08. 2011
Dát tip
:))

heartrate
01. 08. 2011
Dát tip
aha, tak radši ne :) jsem se do toho odstavcování skoro chtěla pustit sama, ale přiznám, že mě by asi taky naštvalo, kdyby mi někdo šmatal na moje dílo

marrtina
01. 08. 2011
Dát tip
zkazit netuším, ale urazit ... :))

heartrate
01. 08. 2011
Dát tip
Tome, tak to zkus rozčlenit sám, nechceš? co tím můžeš zkazit :)

marrtina
01. 08. 2011
Dát tip
Příště se pokusím :))

marrtina
01. 08. 2011
Dát tip
fakt jsem strašně nešikovná, zvláště, když mám něco udělat jen z povinnosti :))

marrtina
01. 08. 2011
Dát tip
se svojí šikovností bych vše jen zhoršila :))

marrtina
01. 08. 2011
Dát tip
Santi€, já vím, myslíš, že je to strašný ... jo a odstavcovat nechci neboť necítím potřebu

marrtina
01. 08. 2011
Dát tip
Jak už jsem psala blbounovi odstavcovat nebudu, slzy mi sedí tam kde jsou a ty oči - jasně že modré oči jsou také plné života, jen ty jejích tet nebyly. dík za kritiku Marrtina

marrtina
29. 07. 2011
Dát tip
já vím - jsem strašná...:))

...dobře,došlo mi to :)

marrtina
29. 07. 2011
Dát tip
díky

marrtina
29. 07. 2011
Dát tip
blb.: ale já to nechci odstavcovat, to že nejsem schopna nebylo myšleno manuálně, přijde mi to jako jeden odstavec, který nejde rozdělit, jinak díky za radu, příště to zkusím:))

...dáš kurzor kde chceš rozdělit a klikneš enter:)

renegátka
29. 07. 2011
Dát tip
pěkný příběh*

marrtina
29. 07. 2011
Dát tip
moc se ti omlouvám a fakt mě mrzí, že na to nevidíš, ale pochybuji, že jsem schopna z toho udělat odstavce díky za tip

K3...znám tě /ODJINUD/ ? W

...K3 má pravdu. A...okleštit* /pochop, jsou slepci a já na to nevidím, je to "pokupě", moc /*

marrtina
29. 07. 2011
Dát tip
děkuji

Bíša
29. 07. 2011
Dát tip
**

marrtina
28. 07. 2011
Dát tip
díky za tip, víš já na ty odstavce moc nejsem, pro mě by to byl jen jeden odstavec delšího příběhu

K3
27. 07. 2011
Dát tip
Je to hezké, působivé, ale chtělo by to seřadit do odstavců. Pak by to bylo ještě daleko působivější. *

marrtina
27. 07. 2011
Dát tip
díky

Háber
27. 07. 2011
Dát tip
veľmi pekné *

marrtina
27. 07. 2011
Dát tip
sroz. děkuji

srozumeni
27. 07. 2011
Dát tip
dojemné, krásné...*

marrtina
27. 07. 2011
Dát tip
dík

BigBivoj
27. 07. 2011
Dát tip
avi do klubu a tip!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru