Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+3 neviditelných
Myslitel
datum / id08.08.2011 / 390004Vytisknout |
autortakjinak
kategorieMiniatury prozaické
témaFilosofické
zobrazeno1130x
počet tipů2
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Myslitel

 

MYSLITEL

 

         Postavy. Unavené, s mdlými pohyby, klouzaly prostorem beze směru a řádu. Tvrdě do sebe narážely či se jen něžně, náhodně dotýkaly.

Nevěděly co s rukama, a tak je raději křížily na prsou jak štít.

Náhodné, letmé dotyky je dráždily a rozrušovaly. Zdály se být intimnější a nebezpečnější než-li tvrdé srážky, oproti kterým bylo jejich napjaté tělo odolné.

Celí nesví pátraly, zda na jejich úzkém těle nezanechalo setkání nějakou stopu, šrám, či jizvu.

Časem naučily se postavy se sebou rozmlouvat. Tichounce řešily Nic, usazené v prostoru mezi nimi i kolem nich.

Chybělo jim Něco. Toto Něco projevovalo se napětím a svrběním jejich bledých těl.

Ale mít Nic, to je veliká vzácnost – tajemství s velikou, stravující silou. Nic se nedá vlastnit. Nic vás pohltí hluboko do sebe, ale ani ono vás nemůže vlastnit. Prostoupí vás, ale nenaplní.

 

 

Nic.

Nikdo.

Nikde.

Nikdy.

 

 

          Myslitel, schoulený v klubko končetin plných hlubokých, drobných jizev, proplouval prázdnem, stravujíce ho jeho vlastní myšlenka.

          Slova, co nemají uchopitelný význam. Jména pro něco, co jeho mysl není s to pojmout a pochopit. Kolik pojmenování a slov mu chybí, aby byl skutečně schopen o sobě hovořit. O světě.

Postavy. Dorozumívají se díky tomu, že jsou si podobné, v zásadě stejné. Jedinečnost je pouze relativní. Jiné bytosti jim ale rozumět nebudou. Ani oni jim.

Příliš počítají s vlastní dokonalostí, jedinečností a konečností.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

K tomuto dílu není zatím žádný komentář.

Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.