Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+3 neviditelných
Ta správná volba
datum / id14.08.2011 / 390418Vytisknout |
autortakjinak
kategoriePovídky
zobrazeno2293x
počet tipů21
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Ta správná volba

 

TA SPRÁVNÁ VOLBA

 

♦♦♦

          „Proč to říkáš? Proč mi lžeš, proboha?“ pronesla žena nechápavě a rychle se míhala mezi kuchyňskou linkou a naleštěným stolem. Třesoucí rukou si hrubě odhazovala vlasy, co jí padaly do čela. Pár jich lehce dopadlo na desku stolu. Muž, opřený o jednu z židlí je chvíli pozoroval a pak opět zvedl oči ke své ženě a svraštil čelo. Nikdy ji neviděl takhle rozčilenou. Bylo mu jí líto, ale hrozně se mu ulevilo, když jí všechno konečně řekl. Měsíce přemýšlel o tom, jak jí to poví, ale nikdy ho nenapadlo, co bude následovat. Zrovna se nadechoval, aby se pokusil všechno ještě jednou vysvětlit, když z vedlejšího pokoje zaslechli pláč.

„Jdu tam,“ navrhl rychle a vyrazil do obýváku.

„Ne!“ zaječela a odstrčila ho stranou, když se kolem něj prohnala.

„Marie, co blbneš?“, v šoku zůstal na místě a civěl na manželčina záda mizející ve dveřích. Terezka přestala plakat. Slyšel jen něžný Marinin šepot. Vykročil za nimi.

Marie seděla na opěrce křesla, houpala malou v náručí a pobrukovala zvláštní melodii, kterou nepoznával. Když ho Terezka spatřila, zasmála se a natáhla k němu drobné ručky. Chtěl si ji od Marie vzít.

„Nesahej na ni. Slyšíš?“ prudce vstala a stoupla si za křeslo. Malá se okamžitě rozplakala. „Podívej, co´s udělal.“ sykla na něj.  Po tvářích jí tekly slzy, obličej měla rudý a brada se jí chvěla. Snažila se dítě uklidnit, ale Terezka nepřestávala křičet a natahovat se po otci. Ten jen stál a nevěřícně zíral na svou ženu, jak si jejich dceru tiskne k prsům v obranném gestu.

„Vypadni,“ zašeptala, otočila se a odcházela chodbou ke schodům.

„Nechci se na tebe dívat, zvedá se mi žaludek,“ vyběhla rychle do schodů a zavřela se v ložnici. Slyšela, jak na ni volá, prosí ji, ale nahoru se neodvážil. O chvíli později slyšela zaklapnout vchodové dveře.

Položila dcerku doprostřed manželské postele a nepřítomně ji pozorovala, jak se převrací ze strany na stranu, chytá pokrývku rukama a snaží se dostat ke své matce.

Konečně si začala plně uvědomovat obsah toho, co jí Jirka řekl.

Z ničeho nic, po sedmi letech, jí jednoduše oznámil... nemohla na to ani pomyslet. Jak to řekl, jako by mluvil o počasí. Svezla se z postele na podlahu a v pokrývkách se snažila zadusit hlasité vzlyky. Dítě se zatím dobatolilo přes postel až k matce a začalo se taháním za vlasy dožadovat její pozornosti.

♦♦♦

          Jirka za sebou zabouchl dveře od domu a přejel si dlaní přes obličej, nemohl uvěřit tomu, co jeho přiznání rozpoutalo. Věděl, že to bude těžké, ale myslel si, že to Marie pochopí, jeho malá, něžná, chápavá Marie…  

 Popošel do zahrady a posadil se na lavičku pod starý kaštan. Zafoukal vítr a na něj dopadaly tisíce bílých kvítků. Zíral na dům dlouhé hodiny. Setmělo se, ale Jirka zůstával v zahradě a skrz  okna pozoroval Marii, jak se pohybuje po domě. V duchu s ní byl v koupelně, když se rozsvítilo malé okýnko napravo, kde myla Terezku barevnou houbou, co vypadala jako Nemo a hrála si s ní, až byla celá podlaha mokrá. Když se rozsvítilo okno v ložnici, narovnal se, aby líp viděl. Zaslechl tlumený pláč. Pousmál se. Terezka vždycky při utírání a oblíkání vyváděla. Světlo v okně zbledlo, věděl, že v ložnici svítí už jen malá stolní lampa. Marie se chystala kojit. Úplně ji před sebou viděl, jak sedá do křesla, šaty rozepíná až k pasu, malou drží jemně v náručí a něco pobrukuje. Vždycky se na ně rád díval. Donedávna si myslel, že je šťastný. Že si zvolil správně.

Pozoroval dům dokud nezhasla všechna světla a ještě dlouho po tom.  Měl o čem přemýšlet.

 

♦♦♦

         S východem slunce zarachotily klíče v zámku. Michal s úlevou vyskočil z křesla a vešel do předsíně.

 „Panebože ty vypadáš.“ okomentoval Jiřího bledý obličej a rudé oči. Zůstal stát ve dveřích a nervózně čekal na jeho reakci. Ten ho jen beze slova, pevně obejmul a políbil.

„Michale, chyběj mi.“

 

                                                                                                                                                                                         L.M. 14.8.2011

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

08.02.2012 18:08:34dát kritice tipkuti
Mně se to líbilo. Uvěřitelné emoce, jen mi tam nehrálo to, že Jiří řekl Marii o svém stavu - jak popisuješ - "jednoduše..., jakoby mluvil o počasí". Čili jsi navodila představu, že Jiří je jakýsi cynik nebo flegmatik, přitom ze zbytku textu vyplývá, že to tak není.
29.09.2011 17:48:27dát kritice tiptakjinak
tomu se ani nedivím...
29.09.2011 16:04:45dát kritice tipIMa
Jako bylo to dost drsné. Pořád mám toho kluka ráda, ale hodně dlouho jsem mu nemohla zapomenout, co provedl mojí kamarádce...
29.09.2011 15:27:00dát kritice tiptakjinak
Tak tenhle případ je opravdu "mazec"... Mimochodem, také se pokládám za velice tolerantní a nejen k homosexualitě... ale člověk nikdy neví... nemohu totiž říct, že bych se znala nějak moc dobře :-)
29.09.2011 15:14:06dát kritice tipIMa
Já si myslím, že toleratní jsem.:) U nich bylo spíš problematické, že on jí to neřekl a čekal, až na to přijde sama. Přitom měl hned několik chlapů najednou a tak. No, až to zkousnu úplně, tak to zkusím nějak spsat...:)
29.09.2011 13:14:57dát kritice tiptakjinak
není to lehké, ani pro jednu ze "stran"... ani pro jejich blízké okolí... hodně lidí říká, že jsou tolerantní... otázkou je, do jaké míry...
29.09.2011 12:53:31dát kritice tipIMa
Já jsem do toho nahlédla poprvé tak trochu nedobrovolně-přes svoji kamarádku...Už dlouho nad tím docela hodně přemýšlím.
29.09.2011 09:46:40dát kritice tiptakjinak
Moc děkuji IMo... také se chystám napsat pohled z druhé strany... a podívat se na účastníky příběhu po několika letech... možná napíšu i několik verzí možné budoucnosti... Zatím si s tím jen pohrávám v hlavě, uvažuji, nahlížím do příběhu :-) ...
28.09.2011 23:17:52dát kritice tipIMa
Přemýšlela jsem o povídce z druhé strany, ale zatím jsem si netroufla. Jirka je frajer, že to zvládnul. A pro mě je to rozhodně výborně napsané.*
17.09.2011 17:29:31dát kritice tiptakjinak
Děkuji gringoo, to mě těší...
17.09.2011 14:46:49dát kritice tipgringoo
většinou když už narazím na povídku přečtu pár řádek a s nezájmem jdu jinam, tuhle ale sem dočet do konce,takže zaujala..*
22.08.2011 17:45:42dát kritice tiptakjinak
tak tak, díky moc aleši...
22.08.2011 17:07:41dát kritice tipaleš-novák
inu, to je život.
22.08.2011 09:54:09dát kritice tipavox
ano, možných verzí by bylo hodně... napiš, ráda si přečtu :-)
22.08.2011 08:05:47dát kritice tiptakjinak
Děkuji avox, třeba ti pokračování napíšu a v různých paralelách možné budoucnosti :-)

Děkuji Sebastiano...
21.08.2011 23:48:36dát kritice tipSebastiana
*
20.08.2011 18:24:25dát kritice tipavox
nesnažila jsem se nic uhodnout a se zájmem jsem přečetla do konce. Vím, že se takové příběhy dějí, nevím kolikrát jsem o tom četla nebo slyšela, ale pokaždé znova mne to nutí přemýšlet, (domýšlet), jak to změní osudy všech zúčastněných... chtěla bych alespoň jedinkrát číst pokračování, třeba Marie a Jirka po deseti letech :-) */
16.08.2011 10:25:15dát kritice tiptakjinak
děkuji =)
16.08.2011 10:07:18dát kritice tipvoice
hm..má to náboj...*:o)
16.08.2011 00:17:15dát kritice tipbaaba
Takový přiznání NENÍ polehčující okolnost.
Četlo se mi fajn. Pěkně se to sypalo*
15.08.2011 23:03:13dát kritice tiptakjinak
Moc díky MDavy, uvidíme příště :-)
15.08.2011 22:43:15dát kritice tipMDavy
Je to moc hezky napsané. Samozřejmě, že čtenář je už od začátku zvědavý, co že mu to řekla. Samotnou mě překvapilo, že tak v půlce jsem se uklidnila a prostě se začala těšit na to, jakou pointu jsi vymyslela (čekala jsem buď nevěru, ale té jsem nevěřila, nebo to, jak to nakonec dopadlo). Čekala jsem nějaký vtipný zvrat a nedovedla si žádný představit. Z těchto důvodů jsem byla koncem zklamaná, ale celkový příjemný dojem z povídky to zklamání nepřebilo.
15.08.2011 20:53:49dát kritice tiptakjinak
Díky za připomínky StvNe. Máš pravdu, je to tak napsané schválně, ale nemyslím, že bych kvůli pointě kašlala na předchozí text. Ani nepopírám, že téma není zrovna originální, ale tvůj názor beru a budu si to propříště pamatovat :-)
Ještě jednou dík za návštěvu, a snad příště...
15.08.2011 19:31:59dát kritice tipStvN
Ne že by tady něco podobného minimálně už milionkrát nebylo...
Napsané to není úplně špatně, ale přibližně od poloviny z toho děsně kouká tvůj záměr, který mě jako čtenáře za prvé dopředu připravil na to, že se pointa bude snažit být nečekaná, a za druhé mě připravil o požitek ze čtení, protože jsem věděl, že to je všechno napsané jen kvůli pointě, ale ne kvůli textu samotnému, takže to je ve výsledku tak trochu odfláklé.
15.08.2011 13:34:48dát kritice tiptakjinak
Děkuji Nepochopený
15.08.2011 13:27:23dát kritice tipNepochopeny
T.
15.08.2011 09:55:25dát kritice tiptakjinak
Díky Tobšo! Doufám, že se ti budou líbit i další má dílka...
chyby opravím, děkuji :-)
15.08.2011 09:52:01dát kritice tipTobša
Velice povedené. Krásná pointa. Příběh se mi líbil. Přečtu si od tebe rád něco dalšího. (Klidně i delšího. :))

Chybky:
proboha?“pronesla žena -> proboha?“ pronesla žena (mezera)
„Vypadni.“ zašeptala, -> „Vypadni,“ zašeptala, (čárka)
zvedá se mi žaludek.“ vyběhla -> zvedá se mi žaludek,“ vyběhla (čárka)

*Tip
15.08.2011 09:47:51dát kritice tiptakjinak
:-) i tak ti moc děkuji Květoni... posouzení situace nechávám plně na čtenáři a jeho zkušenostech, jeho vnímání...
15.08.2011 09:41:18dát kritice tipKvětoň Zahájský
Stejně, jako se nemohu vcítit do intimního života hrochů, nejsa hrochem, ani věrohodnost tohoto případu si netroufám posuzovat. Příběh je ale napsaný dobře.
15.08.2011 00:52:16dát kritice tipanimovaný medvídek Pú
*


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.