Normální večer

Jak  začít?!

No nebe je fialkový

jako strop dvou stárnoucích lidí

kteří se pro sebe pokusili

najít zbytky krásy

ležím v posteli

k smrti unavenej po osmihodinový šichtě na dusíku

a po šestihodinový šichtě v masérně

dopíjím výbornou kořalku co mi jedna zákaznice dovezla z Afriky

a nepřemýšlím při tom -

holkám v bedně běží krásnej mladej instruktor plachtění

s krásnou plavovlasou čtyřicítkou

kluk jedna báseň samej břišní sval

jídlo taky umí připravit

i první pomoc poskytnout

a paní čtyřicítka se ostýchá přijmout tu krásu

která stokrát předčí fialkovej strop

- nakonec ale stejně splynou

přesně podle scénáře

a ženský budou snít

až do prvního zachrápání

až do rozsvícení čísla pokladny

a mě štve že nemůžu koukat na Bohemku

ale zas tak moc ne

už teče čtyři nula

a tak du na mísu a čtu

ty dvě smutný noty vytržený z blues

-pak vyvětrám

 pomodlím se za svý  milovaný holky

a zase si lehnu

a pokusím se spát

večer je u konce

ale příběh doznívá…