Tanec s hvězdou

Noční myšlenka

Za svitu Měsíce

píšu tyhle řádky. 

Nehodí se písničce,

ani do pohádky.

Teď dost dětských rýmů,

buďme dospělí.

Těchto pár veršů

píši v posteli. 

Okouzleně sleduji Měsíc,

kroužící v rytmech romanticky laděného tance

s nejzářivější hvězdou nočního nebe.

Krása tohoto úkazu mne hypnotizuje.

Zavírám oči a místo Měsíce vidím sebe.

Při tanci držím v náručí má hvězdo tebe.

Tento okamžik tak nádherný, 

že ostatní hvězdy žasnou

a stojí opodál,

načmárám na papír rychle,

než světla zhasnou

a den bude zase král.

Spát ještě nechci, však nemám šanci. 

Mé oči chtějí spát.

Nechám si o tomhle našem tanci

něžný sen zdát. 

Procitnutí

Vzbudila jsem se,

když mě Sluníčko pohladilo po tváři,

poté, co se uvelebilo na mém polštáři.

I když na můj vkus,

tu řve moc hus.

Škoda, sen se mi nezdál.

Asi o to nestál.

Na včerejší noc, jako vytrženou z nejkrásnější pohádky,

zůstanou mi dvě památky.

Fotka a tyto řádky.