Sedmá bolest

Jak myšlenka na smrt
to balíčkované maso
se navrací zpět
hladím opět to zvíře
když jej vyjímám ven
opatrně abych neublížil
už nevím komu

je mlha
a naděje světla
pták odevzdal křídla
modlím se
za duše slov

den
visí v pravém úhlu

z úst
se stmívá

a oči míří k jistotě
táhnou na severy
navrací se do ghett
dekoltů a hvězd
s každým zapamatováním

a dole koně
plaší se vlastním stínem
jako my
čekáš v hlavě dítě
ani nevíš s kým

sedmá bolest
přichází v neděli