Památka létu

Pomalu se propíjím dnem

s duší

jako Raskolnikov

v baru Naproti všem

To není nic pro vás

štamgasty života

pijáky laciných řádků

očekávaných zpráv

a vybarvených slov

co svým milenkám šeptáte v lichohláskách

Svoje myšlenky plním do popelníku

jednu za druhou

a mezi nimi prší provazy

tvých slov

do všech zákoutí tohoto nahého města

Jsi teď rozpuštěná ve všem

v očekáváních

nastupujícího večera

že další ráno bude střízlivější než to předchozí

v obláčcích tabákového kouře

co mi připomněl sladkou vůni

tvých skořicových vlasů

Jsi rozpuštěná v odlescích kaluží

které mi svítí na cestu

za tohohle uřvaného večera

Bojím se z nich napít

protože podzimní lásky

mají vůni cyankál

Poslední záchvěv léta

měl dnes derniéru

a zapomenutá vlaštovka

se marně snaží na jevišti o převrat

začíná podzim

obžaloba mládí

a příští léto zachrání snad jen tajné polibky

milenců

kteří se v tento čas dopouští Velezrady