20 I Motýle smrti

Monáda a fraktál si v básni vztyčily stany, v nichž opatrují celé knihovny dotčené přesně mířeným významem. Mohl jsi přímo uvést nějakého tamního autora nebo příslušné dílo. Např. Ukryj se Leibnizovi pod paruku-asi v tom smyslu

:-))

Hlavní "tajemství" je v melodice toku básničky, ale to už u mě asi znáte. Rytmický tok češtiny "slyší" jen málo lidí, řekněme že jde o jakýsi "dar" navíc. Jestli ho slyšíte i Vy si netroufám odhadovat, nicméně předpokládám, že naše energetické "pozadí" nebude úplně stejné, byť si troufám tvrdit, že s Miroslawkem se asi snažíme v takzvané poezii o totéž, od kolegy Rajmunda jsem doposud málo četl abych to odhadoval. Jistým problémem a snad i překážkou u Vás obou může být snaha hodnotit a městnat dle nějakých měřítek "ach, my technici" (nevím podle čeho?) dané básně, což ale ve skutečnosti není možné, jelikož jak jsem napsal v jedné básni jedné předchozí sbírky "...však zdali je rým dokonalý už nepoznáš...". Mým názorovým předchůdcem může být snad Gregory Corso (doporučuji číst mnohokrát a opakovaně),ale vyberu-li si volně oblíbenou parafrázi z Dona Juana: Kdo jsem já, abych vám říkal co máte dělat?

Nemusím tipovat, google vyřeší za mne... je to pro vnímání textu důležité? Jestli ano, pak přímo v něm takový kontext není ani naznačen, jak ho tedy hledat? To mi připomíná klasickou otázku mé matky: A proč jsi se nezeptal? v situaci kdy jsem o dané okolnosti, kvůli níž problém vznikl, vůbec netušil a neměl se tedy nač zeptat, resp. ani jsem neměl žádný důvod se ptát. Ať tak či tak, nemám s ne/realitou obratu "fraktál psího zraku" žádné obtíže, ani s pochopením "ideového vyznění" nebo, chceš-li, podstaty výpovědi textu - ba právě naopak. Právě, že je to přes všechny (dle mého i nadbytečné) tajnosnubnosti zřejmé. A kde není překvapení, není skutečné tajemství. A podstatou poezie přece je právě Tajemství.

Vo houbách tam není ani ve třetí rovině a pokud se Toltékové zabývali filozofií, nezabývali se určitě obzorným řezem a triádou. Ověšel jsi to jak vánoční kaktus. Jinak souhlasím s Mirdou.

Tipnete si, kdo to byl Carlos Castaneda? Podívejte se, prosím, na tu básničku z pohledu Toltécké "filozofie" a zkuste posoudit, je-li abstrakce motýla s dýkou jako jisté hraniční síly nereálný. Zkuste příležitostně ochutnat trochu hub třeba z rodu Psilocybe a podívejte se na svoje ruce nebo jen tak do tmy či do světla a posuďte je-li obrat "fraktál psího zraku" nereálný. Ta básnička je o nás a je pro nás o jisté naději, že...ale to už budete muset najít sami :).

hodnotím jako zatím nejlepší, co jsem četl - a i když mi to svým "naivním" (neplést s prostým) stylem není úplně po chuti - v sousedství publikovaných vázaných veršů jiných autorů mi nezbývá než dát tip.

T*

Pocity smíšené, některé obraty se povedly (za fraktál psího zraku), ale jako celek to zdá se nefunguje.