Do hloubky

Je to stejné
jako vloni
Podzim nás zasáhl nepřipravené
přímo do koutku úst
Nad Josefskou se houfují 
ptáci k odletu
Město prorůstá
nahořklou vůní horké medoviny
a holých větví
Je to stejné

Do kafe přidám o jednu lžičku cukru víc
Ve vlaku sedávám ze zásady proti směru jízdy
Vlasy mi budou brzy sahat po ramena
A občas se v noci
chodím dívat do zrcadla v koupelně
jestli tu ještě
jsem
Je to stejné

Někdy nás ráno u domovních dveří
svět překvapí
a dopneme kabát až ke krku
Celý den pak čekáme 
na rozednění
A celou noc pak čekáme
na rozednění
Je to stejné

A přece
Na dně každého hrnku s kávou
V záhybech na prostěradle
V rukou paní co v podchodu pod nádražím
prosí o dvoukoruny
je jaro tak bláznivé
jako by zítra ráno měly rozkvést
všechny stromy v parku
a řidičky v tramvajích
si začít prozpěvovat

A ať mi pak někdo řekne
že je to stejné
jako vloni