Chvíle šelmy

Zabouchl jsem za myšlenkou
dost důrazně
a na půl západu
mrknul k východu
po ránu
ke dveřím
"Jen ve stavu nejvyšší nouze"
rozbít sklo
utéct!
mimo zakouřeno
do nepochybnosti zimy,
hladu
opravdový chvíle šelmy
na vodítku
tak mít čas!
i konkrétní chvíli
zpátky u stolu
asi jen tak, proč ne?
přičichneš ke stránkám
ve hřbetu
čínskýho vydání Hrabala
a na moc zvláštním papíře
rozumíš vykřičníkům
i přebalu
výdechem
propneš mi prsty
propneš se do mostu
přitiskneš ke svýmu   
klínovýmu písmu
          a tak posléze
když sám sobě nerozumim
podivnym dialektem Sumeru
jen cosi
cosi zdá se vim
s čichačku knih
a s ní
cosi pěknýho
i když nebe...
tak hrozně zpustlo
připnutý na žloutnoucim dechu Prahy