Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

dušičky

28. 10. 2011
7
7
2853
Autor
vk

 

 

Na dušičky chodíme na hrobčeky

lebo si uvedomujeme, že aj my raz budeme mŕtvi,

a aj preto chceme preukázať úctu,

lebo vieme, že aj my tam raz skončíme,

či už ideme domov, alebo len zbehneme tuto na cmiter,

 

 

ale v konečnom dôsledku je to jedno,

lebo keď zomrieš, je už všetko jedno,

lenže sa tak cítiš a chceš preukázať tú úctu

aj za cenu toho, že ideš na cudzí cintorín.

 

 

Ale mne by sa to páčilo zložitejšie,

keby boli hroby prepojené tajnou chodbou,

do ktorej by si vošiel na cudzom cintoríne

a do ktorej by na cintoríne doma vošiel cudzinec;

 

 

minuli by ste sa uprostred všetkej tej zeme,

ktorá by sa rozvetvovala do hĺbky či výšky,

napríklad zasadením stromu,

ktorý nevie čítať z náhrobkov.

 

 


7 názorů

Hloubavá
18. 11. 2011
Dát tip
Zvláštní představa. Opravdu zvláštní...

Á, už jsem si našla- cintorín v liptovském nářečí.

Prosím, prosím přeložit slovo cmiter.

Anděl
28. 10. 2011
Dát tip
Moc se mi líbí, že to není obvyklé klišé, i když zkraje to tak vypadá: ono známé "co jsme nyní my, budete i vy...", a najednou nápad s podzemní chodbou. Je zajímavý, ale ne pro zajímavost samu. Hodí se k dušičkám.. Jde spíše o epiku, že? Ale takto se to lépe čte a učte.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru