s(plí)nová

I.

Koráb unesl sny, za obzor noci.
Každou noc pluju, hledám, utápím ...
Spím.

Procitám na kocábce.
Proplouvám Dnem.
Sama.
Nebo jen sNím?

Ústím do moře.
Sladkého.
A krystaly cukru skřípou mezi zuby.

II.

Labutě se zamilovávají do pávů.
Nebo paviánů?
Prsty nohou hraju na piánu.
A prsa omotávám liánou.

III.

Do ohrádky dětského koutku
se vejde jen pětina dospělých.

Vyměním dospělost za pětník.

Cínový.
Nebo za něj koupím sklípek.

A budu se učit na violoncello.
Schovám za něj klín.
A taky ten splín.
Zbude ho jen klíčová dírka.

V obalu od violoncella bude tolik ticha.
Pak cvakne klika.
Tableta mulťáku zašumí ve sklenici,
zavoní koláč s pekanovými ořechy.

A já otevřu víko pod čelem.