Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vlakem do Frýdku a zpět

10. 11. 2011
5
11
3005
Autor
Movsar

"Mám jízdenku z Frýdku a za uchem kytku. A od mámy vitamín Cé a buchty a tvaroh. Šla se mnou až na roh. Tam voněla čemeřice." M. Horáček, Praha, Tak to chodí.

Dead Man

Když Šejn s očima jako len nasedl na víc než Posázavský expres, rezezněly se v kopcích v dáli hluboké tóny basové kytary. Zněly jako hrom, jako cirkulárka zpomalená prsty odvážlivce, jako když do strun uhodí Neil Young. A do toho báseň o době ztracené už šest tisíc let. Mohl člověk před šesti tisíci lety slyšet stejný zvuk kytary? Někde v dálce před sebou, kterou ještě jen těžko dokázal domyslet? Co my víme.

 

Podzim

Podzim už zapálil keře. Který z nich je ten jeden, před kterým nutno zout boty v tiché modlitbě? Najde ho člověk pozdní doby? Anebo alespoň najde odvahu stát se listím rozvátým do stran, stát se ročním obdobím, stát se řekou, zůstat nakonec jen otiskem v kameni? Vydá člověk ještě někdy svou duši sluneční lázni kdesi v kopcích Tenochtitlánu? Které mýty ještě mohou ožít? Na této hvězdě z nekonečně mnoha, kde barvy umí rozechvívat.

 

Místek

V Místku na náměstí má život ještě svou druhou podobu: žije se tu i v řečech. A tak klapot podpatků místní kokety může mít hned dvojí zvuk. Ten rušící místní špačky a ten rušící místní babky. Kolem dokola v loubí jsou jen samá řeznictví a kadeřnictví. Mít bradu umaštěnou od salámu patrně nelze s vrabčím hnízdem na hlavě.

 

Krajem prvních principů

Zas projíždím tím krajem, kde se muži pod zemí setkávají s prvními principy. Ty v nich pak zůstávají, i když světlo dne si s nimi nerozumí. A tak principy jako argument nacházejí své místo daleko spíše v nočních lokálech Zábřehu, Hrabůvky a Poruby než na prosluněných haldách nad městem. Na jedné sedí dva kluci a kouří z hliněné dýmky. Jak padne na haldu tma, budou muset zmizet. Princip úniku. Zákon přírody.

 

Konečná

V Sherwoodu před Hlavním nádražím mají poradu zbojníci. Životem vyčerpaná Marian v hale žebrá o pár drobných. Kdo z vás je Robin? ptá se službukonající strážník.

Život je všude stejný.   


11 názorů

Chigwell
17. 11. 2011
Dát tip
Fáááákt?A zrovna z tohohle dílka já byl krapet v šoku.Jsem staromilec,takže u mě vítězí klasika A bude hůř...hodně mě zasáhli Golpotoni...celkově toho týpka mám rád,ale má láska je Bondy-ne ty ryze fylosofické,ale ty lidské,třeba Leden na vsi,Mníšek,Šaman,Bezejmenná...no,tak jsem se vykecal a přeji hezký večer :)

Movsar
17. 11. 2011
Dát tip
jasně, ale třeba i basket flora mě rozhodně kdysi dobřě pobavil

Chigwell
17. 11. 2011
Dát tip
Ajaj,tak to se omlouvám.

Movsar
17. 11. 2011
Dát tip
díky. já myslím básníka pelce.

Chigwell
17. 11. 2011
Dát tip
Líbí se mi.Jen čistě ze zvědavosti,neber to jako rejpání:Jak se ti může líbit zároveň Pelc a Kundera?Mně to nějak nejde dohromady... *

Max Hutar
11. 11. 2011
Dát tip
Tvůj lakonický, citlivě publicistický styl se tříbí.*

Kapsa
11. 11. 2011
Dát tip
Krásné obrazy, dobře se to četlo. Chci další! :)

Movsar
10. 11. 2011
Dát tip
díky. je v tom hodně nostalgie, je to taky moje ostrava.

Nicollette
10. 11. 2011
Dát tip
Bezva. Delka jednotlivych textu tak akorat. * * *

Fruhling
10. 11. 2011
Dát tip
Haldy jsou super, rubová strana krajiny - mám tu jejich poetiku rád. Podobně jako zábřežské pajzly. V určitých okamžicích tam člověk ještě chytne poslední doutnající jiskry někdejšího podzemí. Ale hasne to, nakonec je to všude stejné, rub jako líc. Ty tvoje texty jsou vlastně docela nostalgické, uvědomuju si.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru