Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Deníček jedné miší slečni 1/4

17. 11. 2011
13
18
2430

 

Úteri (jaro)

Ahojki, můj milovaní deníčku. Ti mje eště neznáš. Menuju se Hriska, dneska mám narozenini a sem moc šťastná. Dostala sem tebe, pak eště růžovou mašli a zrtcátko. Maminka říkala, že to prí se mnou teť uš nebude k vidržení. Něgdi mám pocit, že nigdi nebila mladá. Vůbec mladím miším nerozumí a není to právje s ní k vidržení.

Tatínek se jen smál, híbal vousama a říkal, „ jen ji nech.“

 

Středa

Nemohla sem se ráno rozhodnout, diš sem šla do školi, jestli si mám vzít mašli na ocásek, nebo kolem krku. Sluší mi obojí. Možná sem mjela dostat mašle dvje, ale nevím, jestli bi to nebilo moc. Abi o mně Fridolína neřekla, že mám zvrhlí fkus. Říká se to o Šmajdě, a ta kamarádi i s krisama, furt je f hospodě a má nějakí pokleslí mravi.

Nevím co to je, tí mravi. Ničeho sem si na ní nefšimla. Je moc krásná a nosí f uších kruhi a taki červenou vestičku a čumáček má taki obarvení na červeno.

Fšichni maldí mišáci sou z ní prič.

Ve škole sme se zase učili, jak se vihnout kočkám. Hrozná nuda.

 

Čtfrtek

Deníčku, dneska bil skfjeli den. Ráno přijela babička a dovezla mi růžovou sukínku s kanírkama. Dibis vjeděl jak mi sluší, to bis koukal. Koukal ve škole i Zozák. Je to nejhesčí mišák s celí školi. Fšak je to bratr Šmajdi a Krisáka. Nosí takovou barevnou vestu, f uchu má náušnici a taki má úplně tmaví kožíšek. Je hrozně odvážní a všechni holki ho tajně milujou.

Učili sme se lést po stěně a já se bála. Zozák ale řek, že mje bude jistit, tak se mi to podařilo. Pak mje doprovodil domů a nesl mi kníški. Heski sme si povídali.

Fšechni holi mi záviděli a mi to dělalo moc dobře.

Akorát maminka s toho bila na mrtfici, diš nás viděla. Babička říkala, „a to se podívejme, Hrisce se začíná zapalovat ocásek.“

Maminka si mislí, že Zozák není s dobrí rodini. Babička bila totiš laboratorní miš, tak si mislí, že sme něco lepšího. Tatínek ale říkal, „jen holku nech, ten se aspoň umí postarat.“

A babička řekla, „taki mislím.“

 

Pátek

Babička zůstane aš do neděle a já sem moc ráda. Bude nám zase viprávjet o fspouře f laboratoři. Strašně ráda poslouchám viprávjení o starích časech. A taki sem ráda, že sem prí celá babička. Mám bílí kožíšek. Maminka je po dědečkovi. Ten ale uš umřel. Bil nezotpovjední a přejelo ho kolo, diš místo do opchodu šel do hospodi. Maminka říká, že se dicki něco semele, diš miši chlastaj. Je otpůrkině alkoholickích nápojů. Ale babička říká, „nebuť zahořklá, žijeme jen jednou.“

 

Sobota

Můj deníčku nejmilovanější,mám toho moc na srtci, co ti musím napsat.

Ani nevím čím začít.

Zozák mi ve škole pošeptal, že sem ta nejkrásnější miška co gdi viděl a taki že mám roskošní růžoví čumáček a pacički. Strašně sem se stiděla, ale bila sem ta nejšťastnější miška na sfjetě. A taki pojedeme zítra na vílet do přírodi. Babička říkala, že je krásní jaro, tak musím vidět jak kfetou stromi, že budu mít krásní zážitek na celí život. Tak sem se zeptala, jestli bi nemoch jet Zozák s náma, abi mjel taki zážitek. A babička řekla, „proč ne.“ Maminka se tfářila kisele, ale babička řekla, „jí nevím holka, po kom ti seš.“

Tatínek kouřil sfou oblíbenou fajfku, jen se uculoval pot vousama a neříkal nic. Maminka mu řekla, „ti taki nic neřekneš.“

A tatínek jen řek, „co bich říkal.“

Tak sem se Zozáka ve škole zeptala, jestli bi s náma jel, abi mjel zážitek na celí život a on řek, „rád.“

Učili sme se jak se nechitnout do pasti a já sem s toho bila hrozně vinervovaná a viklepaná. Je to strašně nebespeční a diš se ti pasti zaklapávaj, je to příšerní rámus, jako kdiš stříleli dělubuchi na Noví rok.

Zozák ale řek, že je to životně důležití, abich se to naučila. Je strašně moudrí.

 

Neděle

Dneska bil úplně nejkrásnější den f mím životě, deníčku. Ráno k nám přišel Zozák celí vičesaní, že mu kožíšek aš jiskřil. Babiška řekla, „ti si ale krásní Zozáček“ a on babičce políbil ruku a řekl, „madam, uš vím po kom je Hriska tak krásná.“

Babička se smála a říkala, že je šarmantní mladí mišák. A pak že nemá dobrí vichování!

Pošeptala sem mu, jestli mu můžu taki říkat Zozáčku a on řek, „ti můžeš.“

Potom sme jeli na ten vílet babičinou bričkou. Táhnul nás Krisík. Von je krisa a bidlí s babičkou, ale je postižení. Nigdi nejde do domu, je pořát u sfí brički. Gdisi babičce zachránil život, diš bila ta fspoura f laboratoři. Vinesl ji ven na zádech. Voni na něm lidi dělali pokusi. Dávali mu do hlavi nějakí elektrošoki a ot tí dobi to nemá f hlavje f pořátku. Ale je moc hodnej.

Pak sme bili f tí přírodě a já sem nigdi f životě nic krásnějšího neviděla. Nigde nebili domi, ani kanáli. Fšude bila zelená tráva a stromi a na těch stromech bili bílí a růžoví kitički tak hustě, že to vipadalo skoro jako sníh. Ale bilo teploučko a sfítilo sluníčko a plátky s těch květin na stromech sněžili. A na louce bili samí žlutí kitki, co vipadaj jako sluníčka a menujou se pampeliški. A fšechno tak vonělo, aš se mi točilo f hlavje.

Udělali sme si piknik a jedli fšechni dobroti, co maminka s babičkou připravily.

Diš to jídlo tak vonělo, objevily se polní miški co žijou na venkově. Poulily na nás oči a bilo vidět, že se jim sbíhají slini. Tatínek řekl, „jen poťte a nabídněte si.“ Strašně jim naše jídlo chutnalo.

Ptala sem se maminki, proč taki nežijeme na venkově. Ale maminka řekla, že jsme miši domácí a venku bichom těško přežily.

Pak dospjeli vedli různí řeči a mi si  hráli s jejich dětma na honěnou a bila to hrozná legrace. Pořát sme se smáli. A teť to nejdůležitější, to je ale velkí tajemstfí, deníčku. Diš sem bila celá udíchaná a smála sem se, tak mje Zozáček opřel o strom a dal mi pusu. A tí okfětní plátki na nás sněžili. Pořát na to musím mislet, jak to bilo krásní.

 

Pondělí (léto)

Dneska přišel do třídi noví mišák. Menuje se Aen a je fakt strašně heskí. Kožíšek má stříbrní a nosí černou samatevou vestu. Vipadá velmi elegantně. Fšechni holki na něj furt koukají. Já trochu taki, ale jen proto, že mje zajímá co je zač. Má cizokrajní přízvuk a píše krásní básně. Fridolína je z něj úplně zblázněná a pořát o něm mluví. Prí je ze starí a moc vznešení rodini. A že bi se k sobje hodili, páč ona má starobilí méno.

Já ale mislím jen na Zozáčka. Na nic jiního se ani neumím soustředit.

Pořát se na sebe díváme a já furt mislím na tu pusu, jak mi dal.

 

Úterí

Deníčku můj milí, to je nadělení. Dneska sem v lavici našla balíček. Bilo na něm napsaní mí méno. Bila tam čokoláda a básnička ot Aena. Úplně mi zrudnul čumáček. Fridolína to viděla a celí den se mnou nemluvila. Tak sem jí řekla, abi mi řekla, o co ji jako de. A ona mi řekla, že sem pjekná krisa! Pak mluvila se Zozáčkem a nevím co mu řekla, protože se hodně mračil. A pro mě přišla maminka, tak sem musela jít domů dříf a nic nevím. Sem s toho celá zmatená.

 

Středa

Deníčku, deníčku, zachraň mje! Sem tak nešťastná, že uš ani nechci bít na sfětě. Proč sem se jen narodila?

To je ale krisa kanálová, ta fridolína! Schfálně ji píšu malím písmenem. Prí starobylí méno! Pche, krisí méno to je!

Nakecala Zozáčkovi, že sem nadbíhala Aenovi. Taková leš!

A on ji to uvjeřil, no to je pjekní. Řek mi, že si to nemyslel, jaká sem a já sem mu řekla, že diš mi nevjeří, ať si de za tou prolhanou krisou, fridolínou.

Tfářil se nejistě, já sem ale bila uražená. Pak sem doma plakala a napsala sem básničku. Tadi ti ji deníčku taki napíšu, abis viděl.

 

 

 

 

Láska je hrozná bolest

 

Láska mi srtce podrápala

hnusními pazouri krisími

kanou teť na její rof

slziček krvaví rubíni

 

vrazil si mi díku do duše

nevidím to vůbec jednoduše

volám smrt ať si mje sebere

i kožíškem bílím klidně sežere

 

 

co na to deníčku říkáš? Mislím, že se mi docela povedla.

 

 

 


18 názorů

:DDDD

heartrate
21. 11. 2011
Dát tip
to je hezounkí :) je to nemístná analogie, ale vibavili se mi nejdříf děti z bulerbinu a pak babička ot boženi němcoví :)))

tak fkládám pokračováni a sem moc ráda, že se vám to líbilo:D paní Fery, řekněte Ketyšce ať nepláče a dneska jí můžete přečíst o jednom kocourovi, ta bude koukat!

Marcela.K.
19. 11. 2011
Dát tip
Teda Růženko" Já musím jít spát, ale od tohodle jsem se fakt nemohla odtrhnout a to mám fobii na myši! **** jako kdyby to byl můj deníček :-)

Ferry
18. 11. 2011
Dát tip
verše rozlítostnily mě i kočenku mou Ketyšku, neb ona sice Hriski loví, ale nepřeje jim plakat na rov jejich lásek ty jako rubíny Kdo čtenáře rozpláče zaslouží si (koláče)bodíka *

...fajné*

jejdavilda
18. 11. 2011
Dát tip
Můj milý deníčku...*

to se ví, další uš je tam, pokračování aš budu mít chfilku:D

renegátka
18. 11. 2011
Dát tip
Růženko, moc krásně jsi to napsala a zveršovala.Můžu se těšit na pokračování?

tak jo:D

Taubla
18. 11. 2011
Dát tip
:)

VH64
18. 11. 2011
Dát tip
Jééé! Eště!

moch bi:D

sveřep
18. 11. 2011
Dát tip
saplatitopanbuch

pane Patriku, nechte se překfapit:D

Opäť jeden s príspevkov, ktorému nechýba humor a nezameniteľný dialekt jazyka českého v štýle "píš ako (ne)počuješ." Dúfam, že Hrizka zbalí Aena a vytre Fridolíne a Zozákovi zrak!

děkujii, milí pane:DDDD jo, četla a říkala, že je to skfělí:D Mi sme kamarátky:D Děkuji za hubana:D a nenechte si ujít pokračování, jo?

Chigwell
18. 11. 2011
Dát tip
:))))) Už to četla Šepotka? :))) Posílám ti T a hubana :)))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru