Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

loučení

27. 11. 2011

1193

Autor

rozdupanésrdce

pláč se pomalu stěhuje dovnitř

všechno jsem odnesla sousedům

přesto stále nacházím hračky, kartáče…

při každém návratu domů

vine se srdcem film

divoký běh z chodby

přes verandu do garáže

a zpátky

ještě jednou

a znovu

radost radost radost

nikdy mě nikdo takhle nevítal

jednou snad odpustím si

že jsem ji bezbrannou

neochránila

hrůza

muset rozhodnout o jejím nebytí

ta zůstane

11 názorů

Santi€

21. 12. 2011

Dát tip

bolavé, mrazí. až jsem měla pocit, že jde o děťátko.

Čudla

15. 12. 2011

Dát tip

Depresivní, ale procítěné. *

Robinia

13. 12. 2011

Dát tip

taky jsme to prožili...

Blbounku, ano. Norsko, pokud jsi měl na mysli ono hezké české přísloví "Když nejde o život...", v této situaci to jaksi nesedí, protože tady o život někdo, koho jsem měla ráda, přišel. ...jen ještě prevence, aby nevznikla zbytečná debata: Nepíšu poezii, neumím ji. Píšu vzkazy.