Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCesta z deprese
Autor
Jeanne
Čím víc se blíží svátky jsem skleslejší,
rok co rok jsem smutnější.
Končí rok,
další rok života mého
a já čekám na milého.
Mé noci byly prosté,
sny se mi nezdály,
proč,také,
stejně by mi radost nedaly,
jak perla opuštěná v moři,
utápěla jsem se ve svém hoři.
Můj život byl otázkou bytí a nebytí,
snad jen otázkou mého přežití?
Zkoušela jsem zahnat a smutek,
dýmem z cigaret,
vínem, léky na spaní,
však špatný byl toto lék,
člověk nikam neutek
a marně snil o líbání.
O líbání, milování, o lásce nezjištné,
říkám taková je,
pak pochybuji, že ne.
Nový rok na obzoru svítí,
já pokusím se znovu žíti,
z mé beznaděje probuditi.
Kdesi v dáli, tam za obzorem,
zrodil se mi sen
a mám ,mám já dojem,
že ten sen o lásce a líbání
snad se naplní,
vím, o čem má duše skrytě sní...
Můj sen mi však nevěří,
že právě on může se mi zdát,
můj sen mi nevěří,
že chci mu svoji lásku dát.
Nezjištně, s duší dítěte,
s čistotou studánky horské,
a Ty jsi někde ve světě,
můj sne, mé štěstí krásné.
Kdybych byla malou čarodějkou,
přále bych si mít tu moc velkou,
ve skutečnosr proměnit svůj sen
a vztříc lásce kráčet s Tebou,
můj drahý, den, co den.