Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

A svět je náš

02. 01. 2000
1
0
1874
Autor
Kovi

A svět je náš. V duši světla září v čase. A je pořád náš. Ve své nikdy nekončící kráse. Úplné zatmění, jen malá hvězda na obzoru. Se třpytí a myslí při tom na nás, malé děti. Křičící strachy pod klobouky zplesnivělých hub. Upírající se ke kráse zelených kytiček. A svět je stále náš. A mučí nás svým podlým úsměvem. Směje se ubohému lidstvu. Naše slunce. Temná zář, bolest na rtech, kyselý úsměv a hněv v srdci. Tělo vychrtlého hříbátka, má zpřelámané nohy, rozbité štěstí. Jenže tím se všechno změnilo a svět už není náš.
Anonym
25. 01. 2000
Dát tip
Precetl jsem to vsechno znova. davam ti tip tak nejak
uplne za vse. Dik, Kovi. Napis neco - tesim se.
Lampar

Pavol
22. 01. 2000
Dát tip
Jo, není :) pěkné

Lampář
17. 01. 2000
Dát tip
Nemyslím, že my si děláme svět. Máš pravdu.
Ale... Mám ještě jedno ale. Nechám si ho na
ty Břízovy knoflíky.
Díky, Kovi.

Jean
06. 01. 2000
Dát tip
to my si děláme náš svět. Slunce nás může smažit a přesto tu může být přijatelně. Víc než sahara mě děsí chlad lidských srdcí (poslední trojsoví citace ze ZNC :-)))

Bibša
03. 01. 2000
Dát tip
Kde se v tobě bere tolik pesimismu a rezignace, nechápu !Zplesnivělé houby, vychrlé hříbátko, rozbité štěstí ... to je o jednotlivci, ale ne o světě ... "svět patří nám, pro všechny dosti místa, jen za to vzít a plivnout do dlaní, svět patří nám a kdo je optimista bez řečí půjde s námi bez ptaní!!!)

Bříza
03. 01. 2000
Dát tip
Kovi - je to stále silnější - vydrž !!! Ty to jednou řekneš, až z toho ostatním ulítnou knoflíky u manžet !!!

Krytyk
02. 01. 2000
Dát tip
Neměli bychom připouštět, aby se věci tolik měnily a odcizily nám svět, musíme být silní. To se sice dobře radí, ale hůře dokazuje :-))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru