Ztracená lásko

Směješ se,

a já jsem šťastná

Tak moc miluju Tvůj smích,

který mi nepatří

Dívám se Ti do očí

a cítím zvláštní chvění

Máš tak krásný oči,

který mi nepatří

Lehce ses mě dotknul

a podíval ses skoro omluvně,

to proto,

že mi tvé dotyky nepatří

Vyprávíš,

a slova plují prostorem

Díváš se na mě,

ale stejně mi tvá slova nepatří

Teď ses nevědomky dotknul svých rtů

tak měkkých a sametových

Matně si vzpomínám,

že mě párkrát políbily

Zlehka, jako dotek ranní rosy

Vzpomínáš? Lituješ?

Loučíš se,

už musíš jít

Necháš mě za zády

jako tolik věcí,

které jsi v životě opustil

Hračky, maminčinu sukni, staré lásky

Už tolikrát, tolikrát

jsem Ti chtěla říct- zůstaň

Ale ty mi nepatříš,

tak jsem radši mlčela

Ještě Ti zamávám

a už mizíš za rohem

Na co teď myslíš?

Já myslím na Tebe,

snad to víš

Ale stejně mi nepatříš

Řekni, komu patří Tvé srdce

Bojím se, že mi nepatří,

Ale vím, že nepatří ani jí,

má ztracená lásko