Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Několik praktických rad pro život v temně středověkých Čechách

08. 01. 2012
4
6
4169

Několik praktických rad pro život v temně středověkých Čechách

Pro případ nějakého časoprostorového lapsu, kterým by se laskavý čtenář mohl čirou náhodou ocitnouti v nehostinných, temných končinách středověkých Čech, dovolil jsem si uspořádat malé exemplum sestávající z dobových rad a návodů, jak přečkati tento nehostinný čas a zpříjemniti si ho tak, aby byl o něco světlejší a příjemnější. Za tím účelem volil jsem výběr ukázek méně obvyklých, než na jaké je laskavý čtenář zvyklý z rozličných antologií. Účelem bylo zpraviti laskavého čtenáře o tom, že i za časů středověké temnoty osvětlené toliko kahany, loučemi a svícemi neb ohništi, nebyl život tak děsivě prolezlý onou temností, aby ho nebylo možno prožíti bez strázní a nepohodlí, držel-li se takový člověk dobrých rad moudrých mužů. Výsledkem je tedy koláž barvitá sice, však o to méně tématicky vyhraněná, která si však neklade za cíl býti vyčerpávajícím pramenem o životě našich předků, ani vyprávěti velké příběhy jejich doby, ale spíše způsobem civilním ukázati méně známé stránky života středních a vyšších vrstev v Čechách v 15. století. Zvláště pak poslední ukázka poukazuje na rodící se náš národní charakter v oné době, kterýžto pak umožnil dočkati národu našemu dnešních časů.

Jak správně sepsat nabídkový list?           

Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberka pánu mně přieznivému

Urozený pane milý, služba má před vaší milostí! A jakož Vaše milost se mnú mluvila v pondělí již týden minulý o damašek šerý etc., Vaší milosti věděliť dávám, žeť sú mi jej včera přivezli. A čistýť jest i na barvě i na hedvabě, ještoť vaší milosti mohu zachovati, což ho milost Vaše potřebuje. Račiž Vaše milost poň poslati, když koli ráčíte! Pakli ráčí Vaše milost  jej veškerý, to buď při Vaší milosti.

Datum in Budweis feria quarta ante omnium sanktorum 1449

A ráčí-li Vaše milost, kterú láku rivoly (italské víno), tuť mám také již doma, dokudž ji neodvezú pryč.1

Jak poznat zdravého člověka?

A který v nose spekliny nečiní a ráno nechutnosti k tracení, ten se okazuje zdravý. 2

Jak zhubnout?

Pakli jest člověk tlustý, a že má tu nemoc, ješto příde od přielišného jedenie aneb od obého, vezmi rebarborum aneb ezule tolikéž, aby bylo toho obého 4 kvantále, a daj mu vypiti pojednú, ačť jest silen. Nedajž mu potom jiesti ani píti, ať by viece na chyžku nechodil. 3

Jak vypotit pakostnici?

Toto jest lázně dobrá proti dně aneb pakostnici vezmi jalovce a jedno kořenie, ješto slóve divoké aneb divizna, a kořen costen, tj. mateřie líčko, a uvař to u víně a učiň sobě z něho lázni v kádi aneb u vaně káže se dobře přikryti. A lejž to víno, ješto s tiem kořením vařeno na horké kamenie, aby se od toho potil, toť spomož. A také varuj se od smilstva, neb to všecky údy mdlí. 4

Recept na šampón

Pane hlavy nikdy nemej, leč ráno jednu hodinu před obědem aneb před večeří a kaž přilíti k lúhu octa půl žejdlíka, a koření kaž vařiti k hlavě v lúhu. 5

Když koupel, tak jedině o nešporách!

Pane lázně řídko používaj a mej se u vaně, ale v zimě jdi do lázně v nešpory a to ne často a nebuď dlúho v lázni. 6

Jak upravit menstruaci pomocí černobílu?

Kdož jej vaří u pivě starém a dá ženě píti, matku velmi čistí a měséčnú nemoc zbuzuje a ženy plodné činí, neb jejich život zahřievá. 7

Co s načatým večerem?

A po večeři slože všechnu péči uspokojiti se hudby, pištby a vesele sobě nastrojiti vedlé času běžiecieho. 8

Co s načatou čeledí?

S čeledí a pannami poveseliti se jest dobré. 9

Jak se dostat ke knižním novinkám?

A o kniehy prosímť tebe, aby mi jich ještě poslal, až sobě káži přepsati. Pakli by to býti nemohlo, ale chciť je rád poslati, když pro ně pošleš. 10

Jak si udržet vysoký životní standard?

Praví mistr Veliký Valerius, že některaký kmotr pláče řekl súsedu svému: „Mám nešťastné dřevo na němžto má prvnie žena oběsila sě, druhá a nynie třetie. A protož žalost s bolestí mám veliků, až i přiéliš.“ I vece k němu súsed, jemuž mně Arius: „Divím se tobě, v tak dobrých a šťastných příhodách, že jsi toliko slz vypustil. Milý, prosím tebe, daj mi také těch rózek z toho dřeva, nebo myslím mezi jiné súsedy je rozdati, aby každý mohl také dřevo v své zahradě mieti, aby se  jemu žena oběsila.“ Nebo obecné příslovie jest: Komuž ženy mrú a koni stojie, nelze jemu chudu býti. A tak se jest stalo. 11

A ještě jedna velká životní moudrost na závěr.

Od děvečky kterážto ptákóm rozuměla

….

Ale když jistý ten milík vešel do pokoje k té jisté paní, tak snad jako ku pólnoci jali sě tři kokoti zpievati. Prvý když zazpieval, otázala se ta jistá paní, jež s svým milíkem na loži ležieše a svú kratochvíl plodieci, té jisté dievky a řkúc: „Milá, pověz mi, co ten kokot pěje a co tiem miení.“ Ona odpovědě: „ Kokot ten praví v svém pění, že ty veliků křivdu činíš svému pánu.“ Uslyševši to ta jistá paní, vece k dievce: „Jdi rúče a zabí toho kokota!“ A tak se stalo, ten prvý pryč. Potom v zápětí jal se druhý kokot pěti. Opět ta jistá paní otázala své dievky, co by ten druhý kokot svým zpíváním mienil.  Odpovědě dievka: „Druhý kokot praví. Tovaryš muoj pro pravdu jest zahuben, a hotov sem vedlé něho umřieti.“ Vece paní: „Jdi ihned a zabí také i toho kokota!“ A tak se stalo. Potom opět vskóře jal se třetí kokot zpievati. Uslyševši opět ta paní otázala se dievky, co by třetí kokot svým pěním mienil. Vece dievka: „Třetí kokot takto pěje: Slyš, viz a mlč, ač chceš pokoj mieti a dlúho živ býti.“ 12

 

poznámky:

1) Ondršek Puklice, in: Havránek B. et al; Výbor z české literatury doby husitské II.,Nakladatelství AV 1964, S 224

2) Pavel Žídek-Správovna, in: Havránek B. et al; Výbor z české literatury doby husitské II.,Nakladatelství AV 1964, S 186

3) František Apatékář -Pakostnice nebo dna, in: Havránek B; et al, Výbor z české literatury doby husitské II.,Nakladatelství AV 1964, S 568

4) tamtéž

5) Pavel Žídek-Správovna, in: Havránek B. et al;Výbor z české literatury doby husitské II.,Nakladatelství AV 1964, S 185

6) tamtéž

7) František Apatékář -Knihy o mocnostech rozličného kořenie, in: Havránek B. et al; Výbor z české literatury doby husitské II.,Nakladatelství AV 1964, S 568

8) Pavel Žídek-Správovna, in: Havránek B. et al; Výbor z české literatury doby husitské II.,Nakladatelství AV 1964, S 186

9) tamtéž

10) Jindřich -dopis, Z rožumberského soukromí, in Havránek B. et al; Výbor z české literatury doby husitské II.,Nakladatelství AV 1964, S 224

11) O dřevě a o ženě, in: Šimek F.; Příběhy římské (Staročeská gesta romanorum), ODEON, Praha 1967, S 40

12) Od děvečky kterážto ptákuóm rozuměla, in: Šimek, F.; Příběhy římské (Staročeská gesta romanorum), ODEON, Praha 1967, S 112


6 názorů

myslím přišlo ti to správně... :)

To není můj původní text. Jen jsem opisoval. Je mnoho moudrosti a krásy v české středověké literatuře a Češi ji přitom ani téměř neznají. Snažím se jí touto cestou zpřístupnit širšímu publiku. K tomu poslednímu příspěvku existuje ještě církevní exemplum tohoto znění: Točíšto ten první kokot jest Ježíš Kristus... Ale to už mi přišlo už hodně drsný :)

slyš viz a mlč.... :hezké je to tleskám*

Petr.II
08. 01. 2012
Dát tip
:-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru