Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStředeční výlet
09. 01. 2012
0
7
814
Autor
Kichot
Stařec tahá z análů... (Tenkrát se psal myslím rok 1970 - to jestli ještě někomu něco říkají slova jako "normalizace" a "Poučení z krizového vývoje"; Kája Kryl už byl tehdá emigrovanej a tak to zbývalo na těch, kteří tu ještě zůstali.)
C F G
Vzpomínka na srpen
C F G
v šedesátým osmým roce
C F G
nutí mě zpívat tu píseň
C F G
jak si měli všichni podat ruce
C F
Ale to se však nestalo
G C
to ví každý malý dítě
F
jenom strašný divadlo
G C
začlo se hrát na úsvitě
F
a s září ranních červánků
G C
bylo slyšet kulomet
F
a já ti povím hádanku
G C
kdo to k nám přijel na výlet?
Kdo to tam leží v příkopě
a smáčí si tvář vlastní krví?
Vždyť je to malé děvčátko
To máte bejt na co hrdi!
Žalovaly smrky v lese
vždyť to nejsou trampové
všichni lidi schovejte se
přijeli k nám Rusové
Přijeli nás ochraňovat
s puškama a dělama
na tu kontrarevoluci
mají tanky s pásama
Žalovala jabloň trávě
co jí říkal vlčí mák
Říkali jim Okupanti
pak je přejel jejich tank
Ukradli nám co se dalo
na dlaždičkách zbyla krev
Nechali nám na památku
něco dětskejch mrtvolek
I muzeum je pihovatý
z toho slunce olova ...
Už nemáme Dubčeka
jenom Husák vládne nám
To se zas lid načeká
než zase přijde Leden k nám
Jak to tenkrát nebylo
to už doufám každej víš
kdyby se ti to nelíbilo
tak tě pošlem na Sibiř
To už je však ňákej rok
co jsme ňáký ty pletky měli
už jsou to zas drazí bratři
Češi, což jste zapomněli?!?
7 názorů
Možná jsem se zase nevyjádřila přesně, (to je ten nedostatek teorie), měla jsem na mysli dosahování požadované délky veršů pomocí zájmen, spojek a tak - na začátku třeba "Ale to se však nestalo" a druhá polovina přímo přetéká, od "To se zas lid načeká"... a marně jsem se pokoušela plynule vyslovit "a s září ranních červánků". Vím, že se to nedá předělat, že by se to rozpadlo, vyjádřil jsi to v komentáři přesně. Znám to z vlastní zkušenosti, když se probírám starým sešitem, trochu se nad tím usmívám, ale nezatracuji, vždyť i taková jsem byla... někdy je mi líto, jindy jsem docela ráda, že ten úplně první sešit se nezachoval :-))
Marcela.K.
09. 01. 2012
(předchozí byla reakce na Marcelu K.)
@avox: No to mě asi tenkrát nenapadlo, uvažovat o vatě. Nebo já nevím. A když se na to koukám s odstupem, tak bych taky nedokázal říct, co z toho je vata. Pro mě je to spíš už zkamenělina. U některých jiných (téměř stejně starých věcí) mě občas napadne, že to či ono by se dalo napsat jinak, lépe. Ale zrovna tohle mi přijde už tak zarezavělý, že kdybych s tím pohnul, tak se to rozsype.
V diskusi s Marcelou K. jsem se to snažil přirovnat k té předchozí Kopretině – viz začátek diskuse tam a jestli ten můj další vývoj šel "dobře nebo špatně" (záměrně pitomá otázka). Prostě v tomhle výletu jsem to už "hrnul" hlava nehlava, vata nevata, jako buldozer, jako ten tank. Dřel jsem struny struhadlem. Tak nějak jsem si asi představoval, že se musí "burcovat svědomí národa".
Ještě ta věc, když má takový mlaďoch (možná něco podobného platí i pro starochy?) nějaký vzor (Kryl byl tenkrát pro mě pámbů, kvůli němu jsem se tenkrát rozešel s holkou, pro kterou on pámbů asi nebyl), tak co s tím? Asi to patří k věci, že se ho na jednu stranu snaží nějak napodobovat (vědomě či nevědomě) a na druhou si zase hledá vlastní cestu.
Má to vůbec cenu se v tom ještě babrat? Většinu života jsem strávil v odporu proti "něčemu" a to dávalo tomu životu také nějaký smysl. Když nás 17. listopadu 1989 konečně pozdě v noci pustili z Národní, jako jedny z posledních, šel jsem po nábřeží a brečel jsem jak želva, pěstí hrozil k Hradu a řval, řval už ne navenek, ale dovnitř sebe, že ty kurvy bolševický tu budou snad už fakt "navěky", že s nima už fakt nic nehne.
A týden po tom už jsem šel zase Vodičkovou z Václaváku, z nějaké demonstrace, a tak tak koukám po domech a říkám si – co se vlastně změní?
To, co se změnilo, bylo to ostré vnímání toho, kdo jsme "my" a kdo jsou ti "oni". Tenkrát to měl člověk jasné.
Přemýšlím, jestli sem mám hodit ještě "Muletu". Moc se mi nechce. Ale udělám to.
Marcela.K.
09. 01. 2012
No právě. A to je dobře nebo špatně?
Psal jsem že ten kytarový doprovod u Kopretiny C Adim ami E7 začíná podobně jako Karlova Pieta ami Adim ami E7. Prostě to spojení Adim-ami mi přišlo zajímavý a tak jsem ho asi tak podvědomě napodoboval, no, to se snad v pubertě stává, ne? (Do jaké míry úspěšně či neúspěšně, o tom se samozřejmě nepřu....)
No a tenhle Středeční výlet, o rok pozdější, jak sama píšeš, se Krylovi už nepodobá ani náhodou. Takže to je asi dobře, když se puberťák odpoutá od svého vzoru?
Kryl to tedy není, chápu co jsi chtěl vyjádřit, ale té vaty kolem... Každý rok, když se blíží 21. srpen, mám chuť popsat své tehdejší pocity, stále to nejde...