o(d)pouštěcí

trochu tuším, trochu vím....se zpívá v jedné písni:-) měj se hezky

Zuzu: děkuju za odpověď. Takto bych to bral bez řečí. Předpokládám, že víš, o co mi jde ;)

Zboro - nemůžeš žádnému jinému člověku předkládat svůj způsob interpretace věcí a myslet si, že bude naprosto totožný s tím jeho možná jsem tam měla dopsat větu, že mně se takové věci líbí a že jsem díky tomu často obviňována a házena do pozice kýčařky a milovnice kýčoidních věcí...aby to zmírnilo ten špatně vyznívající kontext podobných básní tady bylo už hodně, prostě mě ten den neoslovila natolik, abych se nad ní rozplynula...ovšem nic jí to neubírá na jistém druhu krásy, opravdovosti a něžnosti, která je z ní skutečně cítit...i když řečené způsobem omšelým

krásné...***

je tam strašně moc takových těch obrazů, které důvěrně známe, peříčka, dlaně, vítr vodopád - ono je fajn to použít, ale nějak tak, jak to už mockrát neudělali před Tebou volně přeloženo: je tam poetické haraburdí, které je užito bez invence a odkazuje tak na klišé Oprav mě, prosím, jestli jsem se v překladu pdopustil někde nepřesnosti. Teď jsem z toho trochu hloupý. Kde z toho má být cítit jakože ten opak?

vůbec, ale vůbec jsm nenapsala, že se mi to nelíbí, naopak:-)

Dadíčku, moc děkuju. Tvé...jenže, je platné a bude ještě dlouho... Všem ostatním: Kdysi jsem byla z lásky nazvána větrem, vodopádem za hrudní kostí a mnoha jinými krásnými jmény. Bezvýsledně za ni bojuju sedm let a už prostě nemůžu...musím pustit. V této "zprofanované lyrice" není vyfantazírované jediné slovo...já totiž žádnou fantazii nemám.

zborýsku to si piš, že je to niterné a prožité... a teenangerské už určitě ne.. :) zdraví dadik

Ano, je to vpodstatě klišé, ale třeba ten závěr je až pohádkově něžný, jemný. pak fouknout drobné modřince pod peříčka věčnou lásku pustit a zapomenout slovo návrat Není to něco vysloveně okoukaného a jen papouškovaného za účelem stvořit báseň. Věřím, že to není ani psáno s primárním záměrem zalíbit se. Na mě osobně, mohu se plést, ta báseň působí opravdu velice niterně a opravdově. Není to jen takové teenagerské plácnutí do vody nad zhrzenou čtrnáctidenní láskou. Je v tom něco daleko hlubšího. Nemyslím si ani, že by ta báseň jakkoli pokulhávala za písmáckým průměrem, spíš ho převyšuje, protože právě všechny ty motivy, které, Zuzulinko, zmiňuješ, jsou zde podle mého použity s rozmyslem a mají pro text s jeho silně melancholickou emotivní formou své opodstatnění. Tip samozřejmě nedám, to bych byl sám proti sobě, ale napíšu, že se mi básnička vnitřně vlastně docela líbila. Zazz: 99 procent zdejších básní je lyrika ;)

Nejak moc lyricka basen :)

T*

*

pěkná

Souhlasím se Zuzulinkou, i když pro mě jako "nejpřeznámější" vystupuje obraz pořezaného anděla.

-*

je tam strašně moc takových těch obrazů, které důvěrně známe, peříčka, dlaně, vítr vodopád - ono je fajn to použít, ale nějak tak, jak to už mockrát neudělali před Tebou

pěkná

/*

no jo..jenže