Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSinusoidy žití
18. 01. 2012
15
25
3045
Autor
woodeman
sinusoidy žití
když tenká ručka
hodin slunečních
s houstnoucím soumrakem
učí nás
citlivěji soudit cizí viny
a
dávno
neznáme už vzorce
kroků tanečních
jimž
učili jsme donedávna
vlastní syny
když
síla znovu vstát
se
s každým klopýtnutím
stále bolestněji sbírá
a
obruč přání nesplněných
nám duši
v pevné smyčce touhy svírá
zdá se
že radost
z příštího rána
osud dopřeje
jen těm kdo uvěří
na
nesmrtelnost
naděje
25 názorů
blboun nejapný
18. 01. 2012
Čudla
Jo, já to mám taky tak, a troufám si tvrdit, že to tak má většina lidí.
A o nich to vlastně je.
Dík za zastavení.
VT Marvin
Já to prostě cítím takhle.
Vím že to někomu může dělat problém, ale není to nějaká prázdná póza. Ale ani dogma. Třeba přijdu na to, jak dostat do širokých řádků všechno, co umím zatím jen v těch nudlích :o)
Ale dík za názor.
Člověk musí věřit, že vždy je naděje. Bez toho se nedá žít. Alespoň já to mám takhle nastavené.*
Pěkné!
Aniž bych dával Marcelce avizo - nemyslím si, že jakékoli literární dílo musí také být manifestem autorova světonázoru, se kterým by bylo třeba polemizovat...
Ok. To já jen aby řeč nestála.:o))
A člověk si takhle pěkně tříbí pohled na věc.
Marcela.K.
18. 01. 2012
Aha, tak to jsme na tom stejně-i já si totiž myslím, že nemáme nic předem nalinkováno a "osud", nebo to za něj považujeme si budujeme sami.
Nvím jestli bych úplně souhlasil s tím, že pravda je v poezii vedlejší.
Možná v nějakém nepodstatném detailu, ale i tak by mi to pak přišlo jako falešný tón. ( i když na druhou stranu - "nesmrtelnost naděje" ... kdo posoudí, kde je pravda a kde lež ?)
Marcela.K.
18. 01. 2012
Asi máš pravdu, že nesmrtelná je především láska.
O naději se ale zase říká, že nikdy neumírá, NEBO - že umírá vždycky poslední.
Takže je to taky pravda, a přitom se to i rýmuje.
A co se Osudu týče, je to slovo kýčovité, o tom žádná, ale - nahraď ho jiným, takhle krátkým. A s tímhle významem :o((
Marcela.K.
18. 01. 2012
Marcela.K.
Jo,já rozumím, ale menší či větší "viny druhých" hledáme a soudíme neustále, někdy i několikrát denně. Je to holt realita. Ale je fakt že si ji ne všichni moc rádi připouštějí.
A o osudu to tak úplně není, je to spíš o posbírání sil v okamžiku, kdy se zdá, že už to nejde dál, a pak - o naději.
A bez ní, je život faakt těžko představitelný.
V každém případě dík za zastavení a názor.