svátek

sedíme u stolu..

bíle je prostřeno v poháru réva

vítat den večerem

dvě světla se šerem rozsvítit třeba

naděje v prostoru

čistýma rukama ukrojit chleba

proměnit v pokoru

tvé slzy ze vzdoru – úsměvem leda

prostý dík říkáme

                                  postaru společně

utíkáš od stolu

           ..

                       ..   obavy

                                   ..    bezděčně

bojíš se zbytečně

ramena nad ránem zakryté mívá

vysloví modlitbu

                               slova jsou živá

za řeči dvojsečné

své ženě statečné potichu zpívá