Falko

FALCO

Jsem malá mořská víla a sedím na lodi, která má na boku nápis Titanik 2012. Jednu nohu mám ležérně přehozenou přes palubu, smáčím si ji v mořské pěně a doufám, že si mě díky tomu nějakej moula splete s Afroditou, bohyní lásky a krásy, a bezhlavě se do mě zamiluje. Někdo na tu průhlednou fintu skutečně zabírá. Z moře vystrčí hlavu žralok a začne mi bezzubými čelistmi žužlat palec u nohy. Ptám se ho kde má zuby. Prej mu je vyrazil nějakej agresivní rekvizitář, když natáčeli film Čelisti. Po chvíli se žralok osmělí a od palce přechází ke kotníku.

Loď se začíná houpat-Rock me Amadeus prozpěvuju si píseň svého oblíbeného zpěváka Falca a nechávám si žralokem ožužlávat nohu. Od kotníku se přesunul k lýtku, začíná být nějak voraženej.

V tom blaženém rozpoložení si najednou všimnu, že můj bezzubý nápadník má na hřbetě nějakou kérku.  Vezmu si brejle, abych líp viděla a najednou, jakoby mi na hlavu spadl kus ledovce. Má tam vytetovaný mayský kalendář. Vzpomenu si, že letos má být konec světa, a dávám si to všechno dohromady: Je rok 2012, sedím na Titaniku a nohu mám v žraločí tlamě-sakra, to nevypadá dobře.

Začnu hledal mobil. Někde mám přece číslo na létajícího psa Falca. Měla bych mu zavolat, aby se tu stavil a odnesl mě do Nekonečnýho příběhu. Hlavou mi zazní melodie další jeho slavný písničky - Coming home

Ale už to asi nestihnu. Loď se najednou prudce nakloní, ocitám se na šikmé ploše a pomalu kloužu do bezzubé žraločí tlamy. A ten zatracenej Falco to nebere.