Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 446 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Obchůzka
datum / id01.02.2012 / 402427Vytisknout |
autorJinovata
kategorieVolné veršeDalší dílo autora
zobrazeno4091x
počet tipů22
v oblíbených2x
do výběru zařadilDanielane, Zuzulinka, Lyryk, egil,
zařazeno do klubůStylistika v poezii,
Obchůzka


Když jsem se přiblížil k místu, kde obzor
půlil můj rodný dům, zpomalil jsem
a došel až na to místo...

Málokoho by nedojala jeho vlastní vzpomínka,
kterou nezapomněl, která tedy zřejmě stála za to,
která proto stále stojí za to – za tím významnější,
čím menší námahu k rozpomenutí,
za nucené procházky okolní krajinou, kde obzor
neodhaloval zhola nic, jen halil...

U Císařů, hned vedle, nalevo,
– světové strany jsme neurčovali, levo domu
bylo víc, i když jsme tím vzpomínali každý něco jiného –
(hledat v tom smysl není součástí mé vzpomínky)
u Sousedů, ostatní byli přes silnici
                                         nebo přes vyvlastněný pozemek,
tam se děly cizí, soukromé věci, my jen pobíhali
po naší části jejich střechy.

Těžko se nám pobíhá po pozemcích sousedů,
kteří jsou zrovna u nás,
                                  jejichž vzdálený magnetismus
zapaluje pavučiny všude, kde se dotýkáme,
slepice vláčí nahoru po zdech a přes střechy   
z vyčerpané studny
                               ozval se poslední hrabavý štěkot,
a najednou průvan, směrem dovnitř.

Pro vlhkost nasátou jen tak ze vzduchu
ztěžka otevírané dveře, jejich dřevo
odrolené vlasem, uvízlým v laku futra,
otevírané dovnitř, proti dveřím uvnitř, otevíraným ven,
dveře, které nahradily zmoklé staré dveře, otvírané ven,
nejlevnější nové dveře,
                                  na všechno se dá myslet dokola...

Prošel jsem i přes ten vyvlastněný 
 přesněji
přes bývalé stodoly a konírny, kde jsme si hrávávali
až do restituce, ta z nás udělala pamětníky
v devíti, osmi a čtyřech letech,
                                             já jsem ten druhý.
Stačilo tam jednou šlápnout, aby se v tom místě
pomačkaly zmoklé trsy trávy, ještě zažloutlé
výkaly našich, teď již propuštěných, psů.      Paní Kohlíková
mohla by snadno poznat, že jsem tu byl
                                                            a neměl co dělat,
kdyby sem chodila jindy, než na ořechy.

Ale my uměli po těch stromech běhat
jako po úplné rovině, takže když jsme spadli
cítili jsme se trapně, nikdy na vině.



Ale teď vážně, někam patřit,
je k tomu, na to vzpomínat,
k dětství, dospívání, ke kousku dospělosti
a když si vzpomeneš i na stáří, patříš tam –
je to takové zmenšující se kolečko
a na moravě kotóč.

Všichni ještě žijete,
– vždyť se modlím –
ale blbě si vás pamatuju.





Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

06.05.2012 18:03:02dát kritice tipunisex
dnes jsem se díval na tohle dílo ve zlatém výběru.. ještě se doprošuješ egila aby zveřejnil něco z těch tvých ublábolených rýmečků? nebo už jen závistivě pliveš u výběrovaných děl jak zde?
06.05.2012 18:00:05dát kritice tipWhitesnake
ad unisex: to ti trvalo tři měsíce, nežs to vykoktal :-) Proč mě otravuješ???
06.05.2012 11:46:33dát kritice tipunisex
whitesnake: prohnilí je tvá závist a egocentrismus
02.04.2012 18:09:05dát kritice tipManuamanua
Padla na mě při čtení taková zvláštní nostalgie a posledním 3 řádkům jsem se musela tak lehce pousmát. Taky se mi líbilo, že jste pobíhali po Vaší části jejich střechy...
08.02.2012 13:39:32dát kritice tipKuchot
uznání za plynulost na tak dlouhý text*
08.02.2012 11:37:44dát kritice tipWhitesnake
Velmi vážně jsem přistupoval k této publikaci, ale nesouzním s ní ani za boha, což se samozřejmě stává. Připomíná mi to jakési horečné drmolení, v nejistotě, že na něco mohu zapomenout, že nevyslovím vše, co se mi ze srdce dere na jazyk a najednou si již nedokážu uvědomit fakt(čti - zachovat odstup od faktu), že text je zahlcený, nemocný přemírou odboček a metafor.

Chci veřejně vznést jednoduchou otázku: "Kolik tipů a Výběrů by tento text dostal, kdyby byl uveřejněn pod jiným, či pod naprosto novým nickem?"

Ve státě Dánském je na tomto poli něco (evidentně? subjektivně shnilého, nemohu si pomoct.
04.02.2012 20:19:19dát kritice tipJanina6
Pasáž s otevíráním dveří je skvělá (jen si oprav překlep "proti dvěřím").

Ale my uměli po těch stromech běhat
jako po úplné rovině, takže když jsme spadli
cítili jsme se trapně, nikdy na vině. - tohle mě taky oslovilo. Občas se vzpomínání na dětství záměrně vyhnu, právě proto, že se nechci dojímat, ale tady mi nikdo dojetí nevnucuje, je to vzpomínání bez laciného sentimentu.
04.02.2012 08:45:48dát kritice tipa2a2a
četl jsem s odstupem dvakrát a zatímco při prvním čtení jsem opravdu měl pocit, že některé chytré obrazy byly v zajetí mnohamluvnosti, při druhém čtení jsem naopak měl příjemný pocit plynulosti a až neuvěřitelné dojímavosti, která mne zde zaskočí pokaždé, jestliže se s ní setkávám u přemýšlivých autorů, a to proto, že tento projev jakési niterné sdělnosti je zde často a přitom ne vždy právem ostouzen. Navíc jsem také nucen přemýšlet o tom, do jaké míry lze takto poctivě psát s ohledem třeba i na věk. Pro mne moc milá báseň, patří k těm, které oživují nejen můj vlastní svět, ale navozují i blízkost s autorem či spíše dalším člověkem.
03.02.2012 12:02:34dát kritice tipMetta
VT: hektické? Opakování slov dveře, otvírání na mě působí jako vyjádření překotnosti dojmů a představuji si neustálý pohyb těch dveří a dětí sem a tam, i když šly otevřít asi ztěžka, no můj dojem :-D
03.02.2012 11:09:48smazaný uživatel
smazaný uživatel
03.02.2012 11:09:02smazaný uživatel
smazaný uživatel
03.02.2012 11:06:41dát kritice tipMetta
VT: naopak ta hektická část o dveřích se mi líbí,
spíš mě ruší ty mentorské vsuvky
03.02.2012 10:59:03dát kritice tipMetta
VT: ale jo, asi ti rozumím
mě v tomhle třeba dostalo posledních pět řádků, tam bych přesah pro sebe snad i našla, ale v té užvatlanosti díla nevynikne
možná bude příčinou té obliby i věk čtenářů, ta latka i vlastní představa banality se holt zkušenostmi mění
ale i vzpomínkovou lze napsat s pořádným přesahem, zkus to ty:-)pro srovnání, zkusím též
03.02.2012 10:46:49smazaný uživatel
smazaný uživatel
03.02.2012 10:18:08dát kritice tipMetta
mně to přijde spíš jako proza
nedostatek přesahu bych tomu nevytýkala, spíš divnou snad automatickou stařeckou či dětskou ukecanost - nerozumím prostě tomu stylu
ten přesah vidím právě v nakažlivé živosti vzpomínky, co nastartuje vzpomínky vlastní - tu moc každé dílo s tímto tématem nemá
véčka nechápu, ale na tip jo
03.02.2012 07:20:00dát kritice tipsveřep
VTM: DOVNITŘ !
:)
02.02.2012 17:11:34smazaný uživatel
smazaný uživatel
02.02.2012 16:55:41dát kritice tipsveřep
perfektní, jakkoli mi vyvolalo z mlh vlastní - co si blbě pamatuju, tak se jdu klidnit meduňkovým tea

a nechápu VTm. někdy si tu přečtu nějakou kritiku a žasnu, jak je to vůbec MOŽNÝ?
02.02.2012 08:35:51dát kritice tipLydie
taky moc nechápu, občas se něco objeví, ale linie obrazu zanikne příliš brzy..
01.02.2012 21:49:50dát kritice tipImmanuel Cunt IV.
errata:

...rodiny na.....


P.S.: Ja by som sa tam citil ako nevitany host.
01.02.2012 21:44:59dát kritice tipImmanuel Cunt IV.
Neviem, ale v tychto zlatych vyberovkach dominuju rodinne, prirodne a obcas introspektivne temy. Tato je asi najlepsia, no aj tak mam pocit, ze cely zlaty vyber je len rozsirenie rodine ja cudzich clenov.
taka lyricka kosanostra
01.02.2012 20:43:39dát kritice tipDanielane
Poezie - je
jako transfúzní krev pro práci srdce:
i kdyby dárci dávno umřeli
při náhlých neštěstích, jejich krev
žije - a cizí krevní oběhy spřízňuje,

a cizí oživuje rty.

R. Krynicki, Magnetické pole
01.02.2012 20:16:57dát kritice tipČudla
Jo jo. *
01.02.2012 18:12:19dát kritice tipNorsko 1
klika je klika, márve
01.02.2012 17:52:34smazaný uživatel
smazaný uživatel
01.02.2012 16:47:44dát kritice tipLyryk
redaktor poezie
ačkoliv má autor zcela odlišnou poetiku od té mojí, jeho pojetí vzpomínek mne oslovuje; je to záležitost zkušenosti se vzpomínkami, se životem vůbec; text má nepominutelnou rétorickou hodnotu, mně by se dobře četl veřejně a nahlas .)
01.02.2012 16:45:34dát kritice tipto nic
stálo to za to...*
01.02.2012 15:08:13dát kritice tipWinter
zrovna strofa s dveřma se mi zdá super. Dává básni neklid.

Proti prozaizaci poezie nic nemám: poezie stejně musí vyhynout a uvolnit místo próze .)
01.02.2012 14:50:51dát kritice tipTangens_Omega36
Souhlas s Marvem, to egil (hned vedle) se mi líbil o moc víc (hlavně ta kompozice časových období a světových stran). :-)
01.02.2012 14:24:23dát kritice tipjH
tenhle text bude vnímatelnej jen optikou Márvinovou a Norska či optikou Zuzulinčinou, jako čtenář se buď plně identifikuješ a souzníš, bo budeš mít text za blábolivý plácání...mě to místy koplo a bavilo, nicméně třeba strofa s dveřma, kterou sem asi nepochopil, se mi zdála pitomou

*
01.02.2012 13:53:11smazaný uživatel
smazaný uživatel
01.02.2012 13:52:24smazaný uživatel
smazaný uživatel
01.02.2012 13:28:30dát kritice tipNorsko 1
Kam se ten písmák řítí? Už dva výběry za takový, ale takový blábol
01.02.2012 13:25:33dát kritice tipTartaro
jedině nahlas...
01.02.2012 13:17:08dát kritice tipZuzulinka
mně to tedy opravdu dojalo, musím to tady v práci vydejchat
01.02.2012 13:14:03dát kritice tipdadadik
fajn
01.02.2012 13:11:57dát kritice tipNorsko 1
svou báseň rozebereš nejlépe sám. pro mě nudné, a to místo, místo, to mě děsí


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.