Dumka

Osmi stěnami obklopen
obeplouvám dubové loukotě
mysu zlomených srdcí
rozkmotřen s předtuchou
světů v duhové kuličce
do vlněné kapsy pláču si
a jezera otevírají se
přívalu slz

skobou duši přibiji
ke zdi nářků
tak jak poctil bych
střelným prachem
velkou čínskou zeď
a odložím kovovou pachuť
v předsálí ztroskotanců
v útrobách anakondy
mizí mé tady
a mizí mé teď