Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 455 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Vzpomínání
datum / id29.02.2012 / 404472Vytisknout |
autorSanti€
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
sbírkaPOVÍDKOVÁ,
zobrazeno1752x
počet tipů13
v oblíbených1x
Vzpomínání
Na sídliště se začal droboučce snášet sníh, jako když babička pečlivě zdobívala cukrem vdolky s jablky právě vytažené z trouby. Ona vyhlížela z okna, ale neviděla protější domy, nýbrž se dívala na místa do minulosti, kam už se zřejmě nevrátí. Do Madridu. Na vlakovou zastávku v Cantoblanco, kam jezdívala někdy dvakrát denně tam i zpět, jindy jen dvakrát týdně. Vzpomínala na parky v Leganés a roztodivné sochy ve středech kruhových objezdů. Na stmívání v Retiru. Na obrazy Juany de la Cruz v Museo de América. Na zpívání s dětmi od svatého Pia V. Připadalo jí, že sedí opět v jednom z rychlovlaků zády ke směru jízdy a výhled jí servíruje všechno to, co zůstává za ní. Toho roku nesněžilo mnoho, o to více, když ten den zabředla do nostalgie, se dopolední čas táhl jako zkaramelizovaná jablečná šťáva od oněch buchet k plechu. Jen si odmyslete tu voňavou sladkost. Ze zahloubání ji vyrušilo, když v nose ucítila nepříjemné šimrání vyvěrajících slz.
 
Byla ráda sama sebou. Nebo možná jí nezbývalo, než situaci přijmout, zvyknout si na skutečnost a ta jí pak přinejmenším vyhovovala. Přemýšlet o alternativách bylo zbytečné. Nedovedla si představit nic a nikoho jiného po svém boku, nic nemohlo být lepšího, protože by to jednoduše bylo jiné. Její rodina. Její byt. Její život. Ubírala se jistým směrem. Vzpomínky pozvolna sypala do krmítka ptáčkům, s klepanými peřinami je svěřovala prostoru za oknem, trousila je jako z droboučce natrženého pytlíku s moukou. Podobně se odpoutávala od přátel a lidí, které znávala. Ve chvíli, kdy porodila dceru, přestala být pouhou sběratelkou zážitků, ale začala žít.



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

01.03.2012 12:22:08dát kritice tipPecKer
Pracovně jsem byl v USA, moje žena s dětmi tam se mnou pobyli skoro rok. Když se asi po dvou letech opět naskytla příležitost a já ji tam mohl pozvat znova, dozvěděl jsem se něco co mi mozek nebral, ale už tomu začínám rozumět.
Řekla mi: "Víš, mě bývalo úplně špatně, když jsem si uvědomila, že už se sem asi nikdy v životě nepodívám. Když se to povedlo, a já jsem sem mohla vrátit, třebas jen na chvíli, tak už mám uvnitř klid."

Stojí za to se na stejná místa vrátit znovu a klidně i v úplně jiných souvislostech.
01.03.2012 10:11:18dát kritice tipsestricka.slunicko1
*
29.02.2012 17:41:37dát kritice tippété
Mne se to libi, ale neodpustim si malou vytku k tomu "Ve chvíli, kdy porodila dceru, přestala být pouhou sběratelkou zážitků, ale začala žít." Ja vim, ze je to subjektivni vec, ale nemam pocit, ze sbiram zazitky jen proto, ze nemam deti. Nicmene nenutim, chapu...:)))) Odpoutavani od pratel a lidi ... o tom bych radeji pomlcela uplne :D:D
T.
Nalada super jako temer vzdy
29.02.2012 16:06:29dát kritice tipMadlen7
zřejmě autobiografie?povedené
29.02.2012 08:44:19dát kritice tipPetr.II
jo, *


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor