vypral jsem si hadry v Li-povský bystřině opilství

jako každej umělec se téměř neustále neskutečně nudím

vraždím čas dlouhým nožem myšlenek

točím s ním jak s čertem na podlaze

mé dny jsou jatka poupat

mé noci faustovskej výjeb

ale aspoň mám dost sebeúcty abych nepěstovál žádnýho koníčka

nenapichoval brouky na špendlíky

nechodil do školy

neběhal v parku

neplotil se s dalšími ploticemi

a nesportoval /to hlavně/

cigarety pití a drogy jsou největší a nejsladší věci světa!

kdo tvrdí opak je podeklovaný oportuonanista

potlačený chutě duše zbabělý zábrany morálka

plus strach s euforii a lásky všeho "umělého" "nepřirozeného"

rovná se perverzní jantar

s nějakou chorobnou zálibou nezdravě se projevující

například v SEXu

sportovci bývají neuvěřitelní maratonci šoustu

problém je že neuměj prcat..

z mých rituálů jak vraždit čas se někomu může dělat blbě

například když nemám prachy a co dělat

vyrážím za rozbřesku s tuláky celý prahy na lov

lovíme různý věci

já častěji než ostatní nacházím rozhulený jointy který někdo nedobogártoval

jsem strašnej amatér

vždycky si přikleknu a předstírám že si zavazuju botu

/přestože na ulici nikdo není/

a pak ho naberu do krabičky od vazelíny na ztrápený spánky

sebrat vajgla ze země mi nečiní problém

to zeptat se na cígo někoho z lidstva to je peklo

nedávno jsem porušil svoje zásady a oslovil

neškodně vyhlížejícího studenta s foťákem na krku

a s kostěnými brýlemi v srdci

střílejícího svým pentaconen do života kterýmu nerozuměl

famák

poprosím ho o cigaretu

přejede mě ledovým švenkem vidoucího

budoucí kokainista - asistent retardovaného režiséra reklam

jenom tak ukázal a zapíchal tou cigaretou do bezútěšnýho nebe

sráč

a pokračoval dál

rozběhl jsem se za ním a chytil ho za rameno a otočil k sobě

cos tím jako myslel zmrde?

mám právo tě odmítnout! řekl

dokud ti cíga kupuje máma tak nemáš žádný práva kokote

a ani potom ne! řekl jsem mu

a vyrval mu krabičku Marlboro Light /aha tak babička/ i s kusem kapsy

jednu jsem si zapálil

cíga strčil do kapsy otočil se a šel pryč

jeho spravedlivé lamentace mě doprovázely..

zabočil jsem do svý "tučný" ulice pod okny bordelu

je to jako šipkovaná pro dospělý s přesahem do solipsismu a s bonusem

z okna nade mnou se ozve dívčí smích

jedinýho okna se záclonou

jedinýho živýho okna

a najednou z něj vyletí zapálenej nádhernej joint kterýho snad smotal

sám huličů pánbůh marley

neváhám ani vteřinu

hodně dobrý..

někdy ale bejvám tak zoufalej že sním přímo nehorázně

a nic

o bílém filtru se zlatou ořízkou vloženém mezi rty krásky

o smrti vložené mezi rty kolejiště

ale netoužím neprosím a neprahnu po ničem

nemám žádnou platformu ani názory který bych kdykoliv nezměnil

jen tak z prdele

nemám nic jako stabilní povahu

jsem pohyb ve znamení lososa

a každej rok si přečtu zločin a trest

abych viděl jak na tom jsem..

rozbitý město po páteční noci se zvolna rozsvěcí

jizvy se smějou na slunci

a chůze je jako říznej slovní rif od Slashe

kterej netáhne dolů ale pořádně tě nakopne jako rockenrollová pecka

vleje do tebe šťávu z posvátnýho marshallu

si jako v klipu

a všichni ti můžou prdel políbit

/což je podstata každý kloudný filozofický praxe

každýho kloudnýho umění/

GunsN´Rosses jsou můj největší literární vzor!

náhodnej výběr mi losuje Yesterdays

a já se po miliontý podivuju jaká je TOHLE píseň

stojím na zastávce s obrovskýma sluchátka a tvářím se tragicky

apaticky chuligánsky a hlavně nepřívětivě

rachmaninov a šoustakovič je jistě bezvadnej

ale mně dnes vypálí vzteklej neklid z duše jenom AxlRose!

je sobota kolem poledního pro člověka mýho typu učiněný peklo

celý město voní a všichni jsou doma se svými mončičáky

zatímco dostávám šílenej hlad

putuju s Braníkem po všech letenských výklencích

nacházím bizarní předměty

doklad o zpopelnění staré dámy

zatraceně kýčovitý a dojemný přání v srdci

diáky z horský školy z roku 85

na kterých vidím hocha v přesně tý demode bundě kterou jsem měl

uvěcomuji si jak jsem se od tý doby úžasně změnil

vypral jsem si hadry v li-povských bystřinách opilství

a stal se katolíkem

docela šťastným s božím mešním

ach má intimní domovino závislostí!

ty má jistotko!

ty obelisku kolem kterýho se otáčím jako kolem bejka

ty můj přístave

ty můj východe z arény

ty moje favoritko v publiku

karneval je pohřeb

a

stehení tepna je přesně ve výšce skloněnejch býčích rohů

nic se neděje jen tak a zároveň ano

racek oddělující slunce od vltavy

bůh přelévající květiny