Strážný Anděl

Když smrt se kradmo blíží,

a oči se ti klíží,

máš pocit sebeprázdna,

srdce jako brázda.

Když úsměv Ti stále chybí,

oči nedívají se, spíš civí,

kruhy pod očima jsou znatelný,

a pocity vcelku nevlídný.

Když stojíš krůček od propasti,

neunikáš, lásce smutku, strasti,

stačí jen vykročit do neznáma,

otevřená je do Nebe brána.

Když chceš opustit tenhle svět,

tak počítej, dva tři čtyři pět,

uklidni se a všechno zvaž,

ten krok udělat se opovaž!

Když zvážíš všechna pro i proti,

tvůj rozum řídí tvoje kroky,

zastaví Tě a řekne dost,

vždyť žít to je ten pravý skvost!

Kdo zachránil Ti život znova,

koho byla ta nádherná slova,

co nutí procitat Tě každý den,

to byl tvůj strážný anděl...ano ten!