Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 454 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Co je to láska
datum / id01.04.2012 / 406594Vytisknout |
autorMarcela.K.
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno1487x
počet tipů12
v oblíbených0x
Prolog
úryvek textu písně - Petr Novák
Co je to láska

 

 

Otevřela jsem dveře a  vešla.

Vlhkost umocněná zatuchlinou mě provázela po schodech.

Mapy neznámých kontinentů se vpíjely do zdí a ztrácely se mi pod nohama.

Netušila jsem, že existují domy, ve kterých nikdo nikdy nesetřel  podlahu.

Špinavé zábradlí mě odpuzovalo.

Stála jsem  uprostřed chodby, zvuk kytary mi označil směr.

Otevřela jsem dveře  a vešla do příběhu.

V přítmí doteků žhavé nedopalky.

Vůně cigaretového kouře  ředěná pivem.

Smích proplétající melodii…


Hodná maminčina holčička?

„Nechutná mi to. Pusť mě!“


Stojím na chodbě před záchodem a čekám na Vlaďku.

,,Kde jsi?! Byly jsme přece domluvené!“

„Už jsem tady, tak nevyšiluj!“

,,Je tu smrad, cítíš?“

,,Starej barák, co bys chtěla. Je tam Honza?“

Kývla jsem hlavou a pokrčila nos.

,,Neškleb se a pojď ! Kluci jsou fajn.“

„Jenže já ty lidi vůbec neznám.“

Vracím se do příběhu, ve kterém nechci hrát.

Džbán s pivem znova koluje.

Uhýbám pohledu, kterým mě celou dobu sleduje kluk s kytarou v ruce.

Přesto stále cítím jeho oči.

Vlaďka se nakloní k mému uchu: „Chci tu zůstat. Honza chce…“

,,A co já? To mám jít na privát sama?!“


S přibývající tmou za okny  se v pokoji rozprostírá stále větší šero.

Odřený nábytek dostává stříbřitou patinu, kytara stojí opřená v nohách postele.

„Nech mě!“ odsedávám si od kluka, který mě sledoval celý večer a teď se mě snaží vzít kolem pasu.

„Máš krásný oči,“ řekne docela nahlas, ale zvedne se.  Jde k oknu, zapaluje si cigaretu a pomalu vyfukuje modravé obláčky. Dívám se na něho, pak vstanu a jdu k němu: „Promiň, já jen, že se neznáme…“

„Já tě znám.“

„Jo? Odkud?“

„Z Modrý hvězdy“.

„Tam jsem byla jen dvakrát.“

„Minulý týden v úterý. Holky mi říkaly, že píšeš básničky a Vlaďka mi slíbila, že tě přivede…“

Pustil kazeťák.

„Smím prosit?“

Zamáčkl cigaretu a vzal mě za ruku.

 

Z jiných světů přiletěl jsem k vám
ty jsi první koho tady znám.
Duše má je čistý list
nevím co je nenávist a co je láska…


Ručička hodinek přeskočila půlnoc.

On mě držel v náručí a šeptal ta slova, která pletou mladým holkám hlavy.


Nechala jsem ho lhát až do svítání.


Víckrát jsem do toho domu nevkročila.

Jen občas, když mi o nos zavadí vlhkost zatuchliny si vzpomenu na příběh, který má stejnou vůni.






Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

03.04.2012 17:55:15dát kritice tipHáber
velmi pekne *
02.04.2012 14:45:13dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Jó, taková ucajdaná písníčka to bývala... :-)
Někdo potřebuje návod k tomu, jak zestárnout; někdo i k tomu, jak být mladý...
01.04.2012 15:07:55dát kritice tipnostalgik
...má mnoho tváří, ta láska,
nebo jsou to jen masky, které střídá?
Někde ale musí být ta pravá tvář,
tak ji hledám,
už dlouho...
**
01.04.2012 14:34:09dát kritice tipČudla
Líbí *
01.04.2012 14:24:27dát kritice tipNaNov
To se mi moc líbilo, ráda jsem početla***
01.04.2012 11:49:16dát kritice tipgabi
výborná práca *
Nechala jsem ho lhát až do svítání.
01.04.2012 10:12:26dát kritice tipAbaxos
Život je pak jako kniha. Jen kupa kapitol, životů, příběhů a osudů spojené nití jednotlivce.
01.04.2012 09:06:37dát kritice tipsepotvkorunachstromu
..je to poetické..téměř báseň..a takové opravdové:)
01.04.2012 07:56:09dát kritice tip8hanka

zaujimavy pribeh...
*****


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor