Naděje

 Dětství list jak v obrázkové knize
známý kraj, proč připadá mi cize
a cize připadá mi dvojnásob
ten nápis zde, zanedbaný hrob

i čas, kdy odletěly zvony,

znesvěcený chrám bez ikony

zdi, nečitelné světců tváře

v chrámu bez zvonů, bez oltáře

Snad naděje kolem mě tu šla

za skřípotu rozbitého skla,

naděje co povznáší i mrazí,

to vzkříšení přestává být frází

vítr varhaník a kamarád

když vítal mě u zborcených vrat,

sehnutý kříž nad planou fuchsií

a já,  pěvci jsme zítřků pašií