V modrém

Vítr hořel v modrém
tam nad polednem
které přišlo zase jako poprvé
a s tváří neděle
se zrcadlilo v plamenu
který jiní považovali za nebe
když sněžily květy
a bodalo to, jako když utrácí psa
nebo tě nemiluje

přinesl jsem ti tehdy hrst hlíny
na hrob
nebo na cestu
a trochu zapomenutí
jež bývá minutu před půlnocí
na konečných
chvíli předtím než do přítomnosti posledních tramvají
nastoupí ty dávno mrtvé květinářky
které nám po celý večer prodávaly opilé růže
a začne svítat

snad proto, abychom neviděli
hvězdám do očí