Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 463 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Jak se dědí strach...
datum / id21.05.2012 / 409683Vytisknout |
autorJ.Alka
kategorieSmíšené veršeDalší dílo autora
témaRodinné
zobrazeno1008x
počet tipů5
v oblíbených0x
Prolog
Před geny něgdy neutečeš...
Jak se dědí strach...

 

Kdoví, kam ses to díval

za zavřenými dveřmi

     Můj pozdrav zůstal trčet venku

 

Byl to tvůj strach

který nechal dveře zavřené.

 

Kdo to ví, co jsi jen slyšel

za zavřenými dveřmi

     Můj pozdrav stál tam jinde, venku

 

To tvoje křehkost asi

nechala klíče v zámku a

všechny

zrovna

na opačné straně

 

Kdopak ví, jak sis tam připadal

za zavřenými dveřmi

sám

     Můj pozdrav mi po chvíli uschl v ohryzku.

 

Bylo to tvé

prošedivělé dětství bez vlasů,

zapláclé parukou libových slov

co odpradávna čekají, až jejich nářek vyslyší dav blbých „heroiků“

 

Bylo to

tvoje bláznovství a zhryzaná skoupost

(Nechci tomu říkat hloupost...)

Prostě:

byls to jen ty,

táto

kdo neotevřel.

 

a slyšel tak jen

ozvěnu vlastního dechu

v záclonách

 

a tohle na tebe civělo…

věrný, svatý obraz

Tebe na Tebe

Odi et Amo

zpoza zrcadel

     vědeckých skel

     co neví

     nic

A to je celé.

 

A tak ses radši

zkoumal a tak jakože jakoby nic koupal

v tom pocitu obzvláště průhledné samoty

 

Mrzí tě to snad?

 

     Příště už nepřijdu.

     Nemám na to odvahu, táto.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

13.06.2012 09:43:54dát kritice tipwhispermoonlite
oran: reaguji na tvoje avi.
znám autory nebo autorky, kteří změnou, kterou vidíš v horizontu neurčité budoucnosti, procházejí během desítek minut, hodin, dnů nebo týdnů. - takže dotvořit pro ně báseň od první verze do nějaké přijatelné/jiné finální není nemožné. - je ovšem také pravda, a s tím s tebou souhlasím, že některé básně se dotvářejí i několik let. pro některé autor skutečně potřebuje projít podstatnějším stylovým vývojem.

jedna z funkcí kritického (nebo obecně čtenářského) pohledu je tedy v tom, že autorům nabízí podívat se na svůj text z jiného místa, vžít se do tohoto jiného pohledu a při tom případně zjistit, zda v nich samotných není dispozice udělat krok k takovému pohledu, přijmout toto pozměněné východisko za své, rozšířit si o něj svoji zkušenost, když o to mají zájem. takže kritika, jakkoliv nemůže nic vnucovat, může působit jako katalyzátor tvůrčího procesu v autorovi.

obdobně funguje i čtenářská zkušenost autora, který se tak opakovaně konfrontuje s jinými způsoby, jinými možnostmi psaní a zjišťuje, zda by o ně nemohl do nějaké míry obohatit svůj rejstřík. zda mu/jí nejsou něčím zvlášť blízké. - všichni jsme kompiláty odkoukaných, více nebo méně vědomě přijatých postupů, k nimž v tom lepším případě přidáme něco nového, vlastního jedinečného. (zpravidla v uspořádání osvojených prostředků a v jejich modifikaci)
13.06.2012 00:06:16dát kritice tipJ.Alka
Děkuji Orane.. To je fakt. Proto je to předělávání asi tak namáhavé... musím počkat na podobný pocit, abych mohla báseň dotvořit nebo třeba vznikne jiná...
12.06.2012 23:45:03dát kritice tiporan
no ja nevim, mi to pripadne celistve, nemuzes udelat neco jinak, nez jak jsi udelala. musela bys i zmenit mysleni. priklady moznosti uprav, jsou verze upravovatelu a byly by jiste u nich v poradku, ale tohle jsi ted v teto chvili ty a tva verze je mi uverenihodna. v budoucnu to napises treba jinak, ale to proto, ze sama budes premyslenim jinde.
25.05.2012 19:16:33dát kritice tipJ.Alka
Děkuju moc za kritiku a inspiraci, takhle ta báseň působí o hodně líp. Líbí se mi jak myšlenka vynechání interpretativních částí, tak nápad uvést tátu až na konci:) Ještě mě napadlo napsat tam jen "Nemám na to, táto." Ale potřebuju ještě chvilku času, abych poznala, jestli to zas nebude znít nějak blbě nebo odvádět pozornost někam, kam nechci... každopádně opravdu moc díky!:) posouvá mě to...
25.05.2012 17:59:41dát kritice tipwhispermoonlite
také něco přihodím ke tvým starostem. - nemám z toho zlý dojem, určitě by se s tím dalo něco udělat.

líbilo se mi úvodní kroužení nebo přešlapování kolem motivu pozdravu a zavřených dveří. vytváří jemné napětí a není jasné, co se bude dít a jak to dopadne. takto až po verš "Můj pozdrav mi po chvíli uschl v ohryzku." včetně. - tady jsem cítil, že je báseň již dost roztažená a že musí přijít nějaká změna, aby se napětí nevypařilo. - takže bych z té druhé poloviny určitě něco vypustil. - důležitý je motiv otce, vědeckých zrcadel a snad i odvahy. - ty ostatní vysvětlivky, hlavně ty jdoucí do minulosti, jsou mi tam navíc. - báseň je tak už dost nabobtnalá a neutáhne se.

myslím, že to půjde vyřezat. - a něco mi říká, že to jádro budeš po čase sama schopná vyloupnout. - tohle je běžná situace. - jsi uprostřed živého materiálu, každý ten obraz pro tebe něco znamenal, takže nevíš, jak rozlišit, zřejmě. - až vychladne ten citově prožitkový náboj, vyplave ti z básně na povrch to trvalejší, ty spojnice, které dovedou napětí do konce.

jak to tak čtu, pro mě hranice vede mezi verši, v nichž líčíš jakoby z odstupu onu situaci, jako pozorovatelka, která je i svědkem svého prožitku, a verši, v nichž si nejspíš pro sebe dovysvětluješ význam té situace, chování otce. - nechal bych důraz jen na zachycení dramatického děje a analýzu bych vypustil a zůstala by otevřená. takže by mi pro druhou polovinu vyšlo něco takovéhleho:

Můj pozdrav mi po chvíli uschl v ohryzku.

Byls to jen ty,
kdo neotevřel.

a slyšel tak
ozvěnu vlastního dechu
v záclonách

a tohle na tebe civělo…
věrný, svatý obraz
Tebe na Tebe
Odi et Amo
zpoza zrcadel
vědeckých skel
co neví
nic

A mrzí tě to snad?

Příště už nepřijdu.
Nemám na to odvahu, táto.


líbilo se mi v úvodu, že se jsem nevěděl, o koho se jedná, takže i proto bych "otce" prozradil až na závěr. - no ale je možné, že i z těch dalších veršů by se dalo něco použít, cítím, že ano - chtěl jsem tímhle hlavně doložit tu hranici, o níž mluvím výše. - tvoje finální verze bude určitě ta pravá. :) - má to dobrý základ. *
24.05.2012 15:34:06dát kritice tipJ.Alka
Děkuju, vyzkouším to. A s tím "něgdy" máte oba pravdu... občas mě napadne nějaká úletová hříčka, a že to působí hrozně, to si uvědomím až s odstupem několika hodin nebo dní...
22.05.2012 00:46:17dát kritice tipSmetiprach
Zkus si vzít papír, nalevo napsat stávající text a oddělit ho svislou čárou od pravé, dosud prázdné poloviny. Potom ten papír strč do šuplete, zapomeň na něj, za pár dní či ještě lépe týdnů ho vyndej... a do té prázdné poloviny napiš cos vlastně chtěla sdělit a komu... a nakonec to zkus znova... Je to většinou lepší než škrtat...

P.S.: pokud jsi levák, prohoď půlky...
P.P.S.: už nikdy nepiš "něgdy"...
21.05.2012 20:49:33dát kritice tipJ.Alka
Moc děkuju za kritiku. Tušila jsem, že to bude chtít proškrtat, jen zatím nevím jak. Naznačenou úpravou se nemůžu inspirovat úplně, zdá se mi někde až moc zkratkovitá a příliš automatická pro ten text (zní mi to pak jako morseovka...) Ale zájmena a být si vezmu k srdci. O vhodném proškrtání ještě popřemýšlím. Děkuju:)
21.05.2012 20:29:18dát kritice tipEli.Benett
Začátek je odrazující, ale dočetla jsem:
vyvaruj se nadbytečných zájmen, také slovesa být a text potřebuje proškrtat, domýšlet rovněž doslovnost;
např. (náznak úpravy) -

kam ses to díval
za zavřenými dveřmi

pozdrav zůstal venku

tvůj strach
dveře zavřené.

cos slyšel Můj pozdrav
stál jinde

křehkost asi
klíče v zámku

na opačné straně
schl v ohryzku.

Bylo to jak
dětství bez vlasů,
...
etc.


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor