Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 437 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+17 neviditelných
Lekce masky; mezipatří
datum / id13.06.2012 / 410873Vytisknout |
autorMarkéta
kategorieVolné veršeDalší dílo autora
zobrazeno4199x
počet tipů36
v oblíbených1x
do výběru zařadilFouckault, tóru.u, a2a2a, Smetiprach, egil, Eli.Benett,
Lekce masky; mezipatří

Lekce masky; mezipatří

                                                                                                                                                                                                                    věnováno R.H.

Sprchlo

cíchy stékaly nám po lýtkách, zbyl večer

(utichnou-li démoni vždy zbývá..., říkám: máš oči v trpkém prostoru, ale vidí ---)

                                       Měl pohlaví ženy, co s rukama vztaženýma vzhůru

tvaruje bezvětří v bílé seprané hadříky 


Otevřela jsem ti hrudník, vyjmula půl plíce

a zabořila do ní tvář; šatila jsem ramínka svými nádechy


Prý jsou na poušti mosty z lidských těl

po oknech nazí, rozsvícení.... Tak nehoří prázdno, nýbrž možné... /zalykám se/

Ano, když opadáš z žízně, svlečeš patra domů...“


Ze dna sopky se můžeš vyslovit pouze tečkou nad ypsilonem,

řekla jsem nakonec;  prosáklí zmuchlanými poduškami

                              nazdařbůh jsme mlčeli...






Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

10.04.2014 22:58:41dát kritice tipMartas1985
pro to zaboreni obliceje do plice tip;)
26.09.2012 11:11:34dát kritice tipMiroslawek
asi zase začnu číst na písmáku volné verše, před lety jsem to zavrhl jako ztrátu času a situace se, zdá se, zlepšila
29.08.2012 23:45:18dát kritice tipVorejs
tvaruje bezvětří v bílé seprané hadříky - ten verš se mi líbí
29.08.2012 23:44:59dát kritice tipVorejs
tvaruje bezvětří v bílé seprané hadříky - ten verš se mi líbí
26.08.2012 00:55:58dát kritice tipElle S.D.
ako celok síce pre mňa nejedlé, ale:
"Tak nehoří prázdno, nýbrž možné." !!*
25.08.2012 21:29:17dát kritice tipJosephina
nemůžu si pomoct, připadá mi to jen jako ženská póza, těm slovům nevěřím..pokus o egilovštinu?
03.08.2012 16:24:37dát kritice tipJeštěrčí král
paráda*
13.07.2012 19:05:38dát kritice tipjolana.
ty obrazy jsou, nevím jak jinak říct, výrazné, prostorné, současně propojené tak tence a přitom pevně. (z lámání skla je najednou dech a obráceně) krásné pro mě je v tom - mimo jiné - to jakoby prolínání vícero pohledů, sebereflexivní "rozhovor", vtahující dovnitř..
10.07.2012 08:46:07dát kritice tipocivetme
Dobrý*
17.06.2012 13:07:27dát kritice tipArmand
ano, ticho prorostlé vodou... *
17.06.2012 12:55:10dát kritice tipTrepifajxl
Ne, že by to nebylo "jasné": On a Ona a jejich věčné problémy... ale je fakt, že je to zašroubováno až do krajnosti - já osobně jsem se notně zakoktával. ;-)
16.06.2012 11:56:52dát kritice tipBohemistka
Je to opravdu dobré, vkusné a líbí se mi některá tvá přenesení. Čte se to jedním dechem, líbí se mi jak jednotlivé verše na sebe melodicky navazují :) úplně mi to zní v uších
16.06.2012 08:05:42dát kritice tipKapsa
Líbí...
15.06.2012 11:49:18dát kritice tipMarkéta
A já též :)
15.06.2012 06:46:16dát kritice tipGrafik
Posílám pozdrav ***
14.06.2012 23:20:05dát kritice tipwhispermoonlite
strašák byla expresivní nadsázka, a ne moc přesná. - později jsem si uvědomil, že z tvých předchozích slov nevyplývaly konotace strachu, útěku, obavy před něčím nepoznaným. - je to vlastně naopak, jak říkáš; víš dobře, co tvé poezii nesvědčilo a že sis to místo dostatečně prochodila, aby ses tam nemusela vracet. - mohl jsem si to i sám domyslet.
14.06.2012 22:13:16dát kritice tipMarkéta
skvěle vystihuješ povahu řeči, jazyka, jako takového - jeho efemérnost, to mě velmi baví: "kdykoliv dosáhneš nějakého uvědomění (jistoty) v jazyce, stává se ono bezcenným". Osobně tento fenomén - jeho pochopení a přijetí - vnímám jako klíčový krok k jakékoliv smyslupné tvůrčí činnosti, vlastně vůbec... k životu má-li být skutečně živý :)

ráda měním ohniskovou vzdálenost, v případě tvé hry (propracování se k určitému jazykovému stylu)- když se podívám na tuto "hru" drobnohledem, zaměřím se na tvůrčí proces jediného textu, či jediného verše, tropu... ono tvoje "cíl i smrt" se mi vyjeví v celém své svrchované nepostižitelnosti a neuchopitelnosti. A chci- li jít dál, nebýt paralyzována zdáním zdi, je nutné nahmat prostor za jazykem, mimo jazyk, mimo slovo a teprve z tohto prostoru se vyslovit. Tento prostor pro mne představuje líheň poezie a geniality lidského myšlení.

A pak je tu ještě toto, cítím, že vyřčeno ze stejného místa - "nebýt možnosti oscilace a ztrácení rovnováhy, všechno by se zastavilo" Je to stejné, jako s onou tzv. jistotou v jazyce...nebo kdekoliv :) Aribut, které mne okamžitě napadá - výsostná mrtvolnost se vší svou hnilobou...

Ale hovoříš zde o mé poetice a o mně: co se týče "strašáku v pozadí" - tedy být po krk v zemi (dokonce, byť je to dávno, na zemi jenom stát!)tento "strašák" donedávna neměl podobu podnětných impulzů, spíš naopak. Zesiloval automatismy, které moji poetiku (rozuměj...můj vnitřní svět) udržovaly odtrženou od života, v jakési izolovanosti abstrakce, jejíž obrazotvornost snad měla jistý půvab, ale (předpokládám) nebyla schopná vyvolat v recipientovi "hmatatelný" prožitek na úrovni smyslů, pouze zaměstnávala jeho hlavu či vzbuzovala emoční hnutí bez možnosti jasnější konfrontace s textem samotným. Výpověď se odehrávala pouze na jedné z možných rovin. Text, kde jsem po krk v zemi? nevím... ale mohu nabídnout k přečtení spoustu textů, kde jsem od země na světelné roky daleko :))

V posledku sice cítím ještě potřebu ujasnit, co míním oním strašákem, protože mám dojem, že se ve výkladu trochu míjíme, ale na druhou stranu nechci podceňovat tvůj důvtip a nosit dříví do lesa.... ;)
14.06.2012 16:04:15dát kritice tipwhispermoonlite
mně se líbí místo, kde se zdráháš být po krk v zemi, když si je dám do souvislsoti s Kafkovým citátem. - z obou výpovědí je poznat vypořádávání se s dialektikou, která v mých očích živí poezii. - na jedné straně potřeba jít do neznáma, rozmontovat automatismy (nebýt po krk v zemi) a na druhé okamžitě hledat nový řád a jeho orientační souřadnice. - a zdá se, že v každém okamžiku si lze vybrat jen jedno místo. -

z jiného pohledu je poezie hra na honěnou s jistotou, aniž je úplně jasné, kdo má babu. :) - potíž je v tom, že kdykoliv dosáhneš nějakého uvědomění (jistoty) v jazyce, stává se ono bezcenným, a můžeš začínat odznova. i třeba z toho pohřbu. - syntéza je cíl i smrt. - takže výsledným paradoxem je, že autorka může být ráda za průvodní "nedostatečnosti", které jí prodlužují hru. (zatímco "kritik" asi chce, aby hra skončila a měl pokoj - haha)

jiným řešením, vlastně dialektickou variantou, je přebývání na dvou místech naráz. - kolem toho se motá Kafkův citát i to stylové napětí mezi hlavou a srdcem u tebe. - ovšem i z této zdánlivě uspokokující syntézy se opakováním stane jeden pól stereotypu, který volá po svém popření. - proto mě hned napadlo, že za dané situace bych hledal jak se dostat po krk do země.

mám taky pocit, že nebýt možnosti oscilace a ztrácení rovnováhy, všechno by se zastavilo. - a dosažená rovnováha je, když ji vztáhneme na stylové postupy v umění, strnutím.

tím bych nechtěl zlehčovat tvůj záměr ohledně konkrétnosti. - to samo se těžko napadá. - pokusů dát básni docela nekonkrétní tvar bylo učiněno již také dost. - a je-li při tom země pořád strašákem v pozadí, cesta musí vést od ní.

napadla mě ještě jedna věc. zkus mi dát odkaz na nějakou svou báseň, kterou jsi napsala po krk v zemi. potom možná lépe pochopím vůči čemu se tvá ostražitost chce vymezit. :))
14.06.2012 14:48:07dát kritice tipMarkéta
:)

autorka ví (lépe - intuitivně cítí) co chce.
"vágní abstrakce, impresionistické mlžení, může být pro někoho záměrem." Jistě. U mne to ale vždy byla spíš nedostatečnost. Pokud bys znal vývoj mé poetiky, určitě bys souhlasil s tím, že ona ukotvenost a schopnost vyvléct na zřetel ono konkrétní je pro mne zásadní. Ukotvenost, ne být po krk v zemi :)

Příjemně mi tato vize koresponduje s jedním z Kafkových aforismů (tedy s jeho částí..poslední jeho věta spíš vypovídá o významech, jichž jsem se nedotkla nebo nechtěla)

"Je svobodným a zajištěným občanem země, neboť je uvázán k řetězu, který je dost dlouhý, aby mu zpřístupnil všechny okrsky země, ale přece pouze tak dlouhý, že ho nic nemůže vytrhnout z hranic země. Zároveň je však také svobodným a zajištěným občanem nebes, neboť je uvázán na podobně výpočtený nebeský řetěz. Chce-li nyní na zem, škrtí ho nebeský obojek, chce-li do nebe, pozemský. A přesto může cokoliv a cítí to....,..."
14.06.2012 13:17:43dát kritice tipwhispermoonlite
myslím, že ti ten amalgám intelektu a citovosti vychází dobře. - právě v takovém případě, kdy chtějí prožívat hlava i srdce, je to příhodná cesta. - obraz v sobě bude mít nějakou logickou přesmyčku a jeho ne úplná uchopitelnost hlavou si bude prázdným místem, které po ní zbude, vynucovat příval obsahů z jiné prožitkové vrstvy; iracionální, emoční, pudové apod. - sama to cítíš, jak píšeš.

mně se tenhle princip, v němž se střídavě pracuje s racionalitou a podprahovou spontánností, dost líbí. - myslím, že to je hlavně věc rozsahu, aby se toho křížení nenabízelo buď příliš, nebo aby nevedlo k vágním abstrakcím. - je hodně takových klouzavých motivů, které pošimrají, ale nekousnou. - ovšem, když jsem si tohle pročítal opakovaně, tak jsem viděl, že v této básni je většina nějak ukotvená. - ty obrazy (až na ten verš, který je pro mě umělý) nejsou utržené a zaujmou minimálně svou neokoukaností a svrchovaností, i kdyby jejich vodivost byla místy snížená. ale to neva, podmanivé jsou určitě. i kouzelné :)

záleží také, co chce autor(ka). - to, čemu tady říkám vágní abstrakce, impresionistické mlžení, může být pro někoho záměrem. klidně.
14.06.2012 12:22:26dát kritice tipMarkéta
whisper: "ani hlava ani srdce"? Těžká je to řehole, když hlava má sklony příliš intelektualizovat a srdce je moc prudké. Tedy snažím se o křehký balanc, lépe o sloučeninu :)
14.06.2012 11:50:54dát kritice tipMarkéta
děkuji všem za komentáře, Láďovi zvlášť za obsáhlou reflexi pro mne cennou.
14.06.2012 10:37:42dát kritice tipwhispermoonlite
s veršem "Ano, když opadáš z žízně, svlečeš patra domů..." si nevím rady. - motiv žízně chápu, snad i opadání, ale svlékání pater domů, i kdybych tam našel souvislost, přeci jen je to na mě příliš vyšroubované a evokaci pocitového prožití to brzdí. - není to ani ryba ani rak. ani hlava ani srdce. - tenhle verš nepřekousnu.

jsou zde i jiná místa, která nutí k racionální reflexi víc než k obrazovému prožití (sopka s vyslovením ypsilon a tečkou; motiv "měl pohlaví ženy" ve vztahu k následujícímu rozvinutí, které je samo o sobě dobře přijatelné) a u nichž je sporné, k čemu vedou a zda nejsou víc vykoumané než prožité. ovšem vnímám v nich únosnou tajemnost, která mě baví a nepotřebuji nutně znát "význam" oné sloučeniny. něco tam prožít lze a nakonec, nejsou to fádní nápady.

exotická rozevřenost motivů asi patří k tvému jazyku. je to věc stylu. může se líbit, nemusí. když jsem se do toho opakovaně začetl a nacházel další spoje, zapůsobilo to na mě. je to bohatá báseň. *
14.06.2012 09:19:29dát kritice tipvk
redaktor poezie
tá expresívnosť je mi na jednej strane sympatická, ale na druhej strane "s rukama vztaženýma vzhůru tvaruje bezvětří v bílé seprané hadříky" sa mi zdá prehnané, rovnako interpunkcia
13.06.2012 22:09:01dát kritice tipMarkel
konec nejvíc - T
13.06.2012 20:58:47dát kritice tipLalulá
Kurzíva. Jo jo jo.
13.06.2012 13:41:41dát kritice tipPetr.II
*
13.06.2012 12:34:55dát kritice tipČudla
/*
13.06.2012 12:02:52dát kritice tipJuno
pitevna :)
13.06.2012 11:20:47dát kritice tipMetta
oslovila mě kurzíva a poslední dva řádky
zbytek mi připadá příliš soukromý


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.