Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Čas voněl touhou...

21. 06. 2012
6
17
2224
Autor
Delfín

Co k tomu říci? Prostě mne napadlo jak asi voní čas a jednu z mnoha nabízejících se možností jsem rozvinul do podoby písňového textu...

 

Čas voněl touhou, láska nabízela

polibky na rtech kolemjdoucích žen,

pohledů žár i jejich svůdná těla

vnímal jsem a byl jimi okouzlen.

 

Já hříšnou myšlenku snad pojal sterou

tváří v tvář výzvě bujných ženských vnad,

jak ale vyřešit otázku: Kterou

z těch mnoha krásek měl bych milovat?

 

Bylo by skvělé v něžnou náruč padnout,

aniž bych stal se její kořistí,

uvěřit v cit, který nebude vadnout,

až k brance slastí klíč mi zajistí.

 

Ze všeho, co prý věčným býti zdá se,

má právě láska ten nejkratší děj,

věčně chtěl bych se kořit stejné kráse,

leč nejsem světec, ani čaroděj…

 

 

 


17 názorů

Delfín
12. 07. 2012
Dát tip
Díky, milý nostalgiku, za verše, kterými´s vmžiku ocenil úsilí naše, s nímž pár spřízněnců tu páše malý hříšek harašení jen pro radost ze života, a té hry si velmi cení, do veršů svých city motá... Každý zúčastnit se může mumraje /jak říkáš tomu!/, lépe, když zde kvetou růže než když zní ozvěny hromů...;o)

Delfín
12. 07. 2012
Dát tip
Když žena řekne, že už něco vzdává, tu potřeba je dobrý pozor dát, neb ona nikdy v boji neustává, toť trik jen, co se pravdou může zdát! Tož nevěřím Ti nyní slova Tvoje vyjma že chceš se něčí Múzou stát, což stalo se již, ó bohyně moje, máš pro to vlohy, to přiznávám rád! Mile překvapen jsem Tvé verše četl, jsi hravá jak paprsek slunce as, něžňounký kvítek, co tu krásně vzkvetl, na další verše Tvé tu čekám zas...;o)

Diana
12. 07. 2012
Dát tip
Nostalgik!!! Pánové, jste geniální, oba dva! Jdu se schovat a tiše závidět....

nostalgik
12. 07. 2012
Dát tip
občas přicházívá šance (své o tom ví fyzika) nazývá se rezonance ač podstata mi uniká mistr pěvec pro kus žvance zapře v sobě básníka kartu pak rukáv šolichá a palec zálibně mne knír tu připíjí se z kalicha a ve škále kde vládne mír zní unisono do ucha zas veršík doladěných lyr do variací entra máje bas dere se velkolepý přes soprán zvonků od tramvaje halasem zaduní sklepy za potlesku vozataje dlážděním se lesknou střepy v ten veršovnický mumraj hravý i já že snad bych vstoupit směl nezastaví ten proud lávy sám ďábel ani archanděl láska zdá se, plete hlavy jak mnohý vlídný světec děl :o)

Diana
11. 07. 2012
Dát tip
U nohou zástup vzdychající? Tak to mne plní hrůzou! Chci horský vzduch a píseň v plicích - - a stát se něčí Múzou! ;-))) Ten duel vzdávám. Výmluvností málokdo tě tu předčí! Tvá zásluha, že nás jí hostíš, snad nemůže být větší... :-))))

Delfín
11. 07. 2012
Dát tip
Slovo to symbolem je krásy skryté i růží rozvité, Něhy, co požár zloby zhasí, pak vznítí touhy ukryté. Je duše křehká v onom těle, co chce být vším, čím může být, jen netroufá si přání smělé v pravý čas jasně vyslovit. Skrývat se zas jen za tím slovem, popírat kouzlo stvoření, to mohlo by být Lásky rovem, slovo je pouhé mámení! Buď Ženou v celičkém tom smyslu, v půvabném těle krásný duch, muži Ti k nohám bez rozmyslu padnou, chtíc dýchat stejný vzduch... ;oX

Diana
10. 07. 2012
Dát tip
Slovo se sice stalo tělem - a stvoření jsme krásné - kdo není v stavu dosti bdělém, stěží mu bude jasné, že v mnohém těle duše strádá toužíc po vlídném slovu jen tělem být, to že je zrada - - a chce být slovem znovu... ;-)

Delfín
10. 07. 2012
Dát tip
Ad Diana: Ba, na počátku slovo bylo, jež Bůh řek´, muže okouzlilo, to krásné slovo bylo "Žena", jím duše muže okouzlena stejně i tím, že z jeho žebra povstala, zbyla jizev zebra, však krása ta již vytvořena a nejvyšší je její cena... A s ženou zrodila se Láska, Touha, jíž srdce ve švech praská, Něha, co hladí jako vánek i vášně žár, co krade spánek a k žárlivosti rovněž svádí, Láska je dar i kletba mládí, lze říc´: Je ve všem obsažena a její synonymum? Ž E N A!;o)

Diana
30. 06. 2012
Dát tip
Dost skromnosti! Sám dobře víš že rozum k štěstí nepostačí - jen v srdci hledá láska skrýš a pouze jemné duše pláčí... Má velkou moc, kdo vládne řečí. Tak mi připomenout dovol, že to, co zabíjí i léčí a bylo na počátku - Slovo! :o)))

Delfín
29. 06. 2012
Dát tip
Cosi se na hlavu mi tlačí, že by to aura byla snad? A potají mé oči pláčí, že nedovedu čarovat... A ta má kouzla se slovíčky jsou pouhý varietní trik, oči mé, bránu do dušičky, snadné je slzou zatopit... Snažím se, bohyně má milá, jen trochu Lásky rozdávat, když veršů hráz mé smutky skryla, zdá se, že umím se i smát... ;o)))

Delfín
29. 06. 2012
Dát tip
Tak to jsem moc rád, Renegátko! Nakoukni i na další...;o)))

Diana
28. 06. 2012
Dát tip
Ne, světec nejsí! K čaroději nechybí ti však příliš: podivné věci hned se dějí když píšeš pravdu,když se mýlíš, stačí jen řadit slova v rýmy a kouzlíš rytmem, synonymy... :-)))

Delfín
27. 06. 2012
Dát tip
Zdá se, že bych mohl pojmout 100+1. hříšnou myšlenku,dokud je mi bohyně lovu příznivě nakloněna, není-liž pravda, Diano?;o))

renegátka
21. 06. 2012
Dát tip
moc se mi líbí*

Petr.II
21. 06. 2012
Dát tip
*

Diana
21. 06. 2012
Dát tip
:-)***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru