G - Svetr

Svetr

Byl jsem v Brně jednat o zakázce. Příjezd v podvečer, nocleh u pana Malaníka, ráno jednání a pak Vaňkovka, protože se blížil konec roku a Vánoce.

Procházel jsem obchody a v jednom mě zaujaly svetry. Takové tlusté tuhé roláky přírodních barev, pánské, ale mně připadaly unisex. Zeptal jsem se paní prodavačky, jestli mají i menší velikosti. Usmála se, měli. Zeptal jsem se, jestli mi pomůže s výběrem velikosti na asi takhle velkou slečnu a ukázal jsem rukou od země. Jemně se rozzářila, že pomůže. Rozložila přede mnou několik svetrů a postupně jsme volili barvu a velikost, až zbyl jeden. Když viděla mojí nejistotu, rozzářila se ještě trochu víc a řekla, ať chvilku počkám. Vrátila se s kolegyní úplně správné velikosti, jen dva malé detaily vpředu nahoře neodpovídaly, ale to už jsem neřešil, bylo jasné, že když svetr padne slečně, G se do něho také vejde. Na slečně vypadal úžasně.

Jak je G tuhoň, kterému se jeden nezavděčí, a dárky vlastně ani nechce, svetr mi prošel. Nosila ho. Hodně ho nosila. A jak jsem já sklerotik, občas jsem jí pochválil pěkný svetr, až to vypadalo, že se chlubím.

O rok později jsme spolu byli v čase Vánoc zase v Jablonci. Za trochu dramatických okolností, ale to je jiný příběh. Za jednou výlohou jsem zahlédl podobné tlusté svetry a napadlo mne, že když G tamten nosí a sluší jí, mohla by mít i dva. Skoro jsem jí do toho obchůdku odvlekl.

Paní prodavačka a vedoucí v jedné osobě byla velmi šarmantní a dobře rostlá čtyřicátnice. Ukázala nám možná desítky těch krásných tlustých svetrů, z výlohy vyndala, zezadu nosila a G pořád nic. Až si konečně řekla o jiný druh, takový tenký elastický roláček za třetinovou cenu, který jí těsně obepínal a ve kterém mi trochu připomínala Malého Prince a trochu králíčka. Čerstvě staženého. Jeden takový měla oblečený i paní vedoucí, ale na ní nějak vypadal úplně jinak.

Pokrčil jsem rameny, paní vedoucí se na mne poťouchle usmála, G si ke třem ode mne vybrala čtvrtý od sebe a řekla si o množstevní slevu. Dostala jí a paní vedoucí se na mě ještě jednou poťouchle usmála, když jsem nad tím kroutil hlavou.

Cestou do hotelu jsem se vzmohl jen na – „Zavřou mě za pedofilii, jestli to budeš nosit na veřejnosti!“