Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Přání

05. 08. 2012
0
1
644

Pár kapek rosy tryská mi z nitra
na zrnka písku - střípky mých přání -
mění je v perly, které snad zítra
s východem slunce najdeš v své dlani.

Zvolna ji otevři; přes víčka zavřená
odlesky duhy zahlédneš na chvíli.
Potom je přikryje hedvábná peřina -
to touze mé rostou křidélka motýlí.

Vánek těch křídel kéž rozfouká mraky,
ať k paprskům hřejivým bezpečně dovanou.
Polibky mé nech k nim doletět taky,
dříve než navěky v očích Tvých utonou.
 


1 názor

Hezké, metricky stabilní, až na 4. verš druhé sloky (2. verš má 11 slabik, 4. dvanáct, možná by stálo za úvahu vypustit "mé" a když už jsem u těch rad, pokud jde o mne: polibky by v očích klidně mohly uvadnout, není to tak poeické -ani tak otřepané- ale zní to tam lépe, a smysl básně zůstává stejný). Jinak mi to připadá jako velmi zdařilá báseň.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru