Samčí monolog

Tisíce let vývoje a přesto slintajíce na samice, bychom stále chtěli všechny povalit zády na lavice a utěsnit jim tělesné otvory a oni to chcou...potvory !!!!

 

Už čtyři křížky na zádech chlapských mám

a tak bych mohl řečnit, blafovat, nadouvat mužské vaky,

ale já budu dnes upřímný směrem k vám

a prozradím, co víte možná taky,

toť podstatu veškerého mužského bytí,

která jak pochodeň čistě do kraje svítí.

 

Kdo hledá intelekt, krásu nebo pochopení,

to možná ženy vaše v poblouzněném snění,

však hlupačky, to v nás nikdy nebylo a není,

zůstala chlípná touha, často po setmění,

kdy erekce nám zatemňují mysl samčí,

tak omyl věrnosti již na ňadrech vám tančí,

a my věrni přísaze z pravěku,

hledáme lačně další do cechu.

 

Jsme nevinní a stále zkoušíme to překonati,

zakotvit v jednom přístavu a s naší nadrženou latí,

jež stále za prostředek rozkoše platí,

býti svatí.

 

Je to boj s větrnými mlýny,

genetika však smývá naše viny

a tiše ponouká nás potajmu,

ať další pochvu rychle pronajmu

a nezůstanu u jediné,

což mnozí berou jako stinné

stránky naší letory,

leč oni to chcou potvory !!!!!

 

 

 

---