Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 454 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Grand mal
datum / id11.08.2012 / 414039Vytisknout |
autorMarcela.K.
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno2132x
počet tipů19
v oblíbených0x
Grand mal

 

Prolog


 „Přišel za ní manžel,“ kývnu hlavou směrem k prvnímu lůžku. Dívám se oknem, průhledem ze sesterny na pokoj, kam ukládáme nemocné, které musíme mít pod kontrolou.
„Podívej, kolik té holčičce může být?  Nebo je to kluk…“zaváhám. 





Fuj, co to je za smrad…? Rozdala jsem rychle ranní léky a vcházím na pokoj, kam před chvílí složila záchranka pacientku po epileptickém záchvatu.  Teď už leží klidně se zavřenýma očima. Do žíly jí kape infuze.
„Vemte jí krev, pak EEG, CT mozku, EKG…“ slyším otevřenými dveřmi doktora.
Rutina.
„První záchvat…neléčená….“ zaslechnu ještě.
„Krávy?“ otočím se k ošetřovatelce.
„Jo, prý je krmila, snad ji tam našel manžel.“
Je to zvláštní, ale tenhle zápach mi je tak nějak sympatický.
Dovedu si tu mladou ženu představit, jak se stará o dobytek a chápu, že svou prací načichne každý.
Ona, oblečená jen v krátkém tílku a černých tříčtvrtečních teplácích, navíc ležela ve stáji na zemi.
Ve vlasech má slámu, na zemi kolem lůžka se povaluje podestýlka, která z ní popadala.
Teprve po provedených vyšetřeních ji bere ošetřovatelka do koupelny.
V zelené erární košili už není po zápachu ani památky. Skláním se nad ní, voní mýdlem.
„Vyhrňte si košili, natočím vám srdíčko,“ spolupracuje, ale oči má stále zavřené.  Jakoby se bála je otevřít, jakoby se bála toho, co uvidí…
Má pěkný, velký prsa… možná se stydí, napadne mě, když se dívám, na její sevřené, pokousané rty. „Nebojte se, to bude dobrý…“ já kráva! Co to plácám, říkám si v duchu. Tuhle větu tak nesnáším! A vlastně ji téměř nepoužívám, pokud nevím, že to opravdu bude dobrý…

„ Má tam něco?“ zeptám se lékaře, který sedí u počítače na vyšetřovně. Podívá se na mě a kývne hlavou. Z jeho tváře lze jasně vyčíst, že je to špatný.
„Objednávám magnetku. Musí to být co nejdřív. Snad ji vezmou dnes odpoledne.“
„Nádor?“ zeptám se ještě.
Kývnutí.

Po obědě se mezi dveřmi sesterny zastaví robustní, zarostlý chlap.
„Ráno mi sem odvezli manželku.“
„Paní…?“
„Janotková“
„Tady, hned vedle, na čtyřce.“
„Můžu za ní? Přivezl jsem ji věci.“
„Samozřejmě,“ vstanu a vedu ho na pokoj.
„Tady má skříňku a něco jí můžete dát do stolečku.“
Žena konečně otevře oči a usměje se.
„Pan doktor pak s vámi bude chtít ještě mluvit, řeknu muži a podívám se na dítě, které brečí u máminy hlavy.
„Do prdele!!!“ pomyslím si a raději odcházím z pokoje.



„Přišel za ní manžel,“ kývnu hlavou směrem k prvnímu lůžku. Dívám se oknem,  průhledem ze sesterny na pokoj, kam ukládáme nemocné, které musíme mít pod kontrolou.
„Podívej, kolik té holčičce může být?  Nebo je to kluk…“zaváhám.
„Asi holka,“ odpoví kolegyně: „Dvanáct?“
Dívám se na muže za oknem, jak nemotorně vyrovnává věci z tašky…
Jde za lékařem.
Vrací se…

„Vidíš, stačí jeden den, chvíle a všechno je jinak…pár sekund a zastaví se svět.
A když se roztočí znova, má všechno jinou hodnotu než dřív.“




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

18.08.2012 22:52:00dát kritice tip8hanka
PaneBoze...niekto napise silny pribeh, ako sa v kratkej chvili moze zmenit zivot jednej rodiny a poniektori tu chcete vysperkovavat a neviem co este vsetko...pre mna, ako citatela, ma ovela vacsiu cenu takyto pribeh, kiez by podobne napisanych bolo viac, aby zatriasli tymi otrlymi, co si myslia, ze im sa nemoze nic stat...
preco sa vysoko hodnotia diela, ktore su pisane na efekt, ide o vymyslenu temu, "vysperkovania" s jednoznacnou snahou zaujat co najviac...? Kde je ich pridana hodnota, v com?
obdivujem autorov ako je Marcela ci NaNov, obe cerpaju namety zo svojej prace, v ich pribehoch je vela ludskosti, bolesti, pokory i nadeje, dakujem, ze ich mozem citat...
*****
18.08.2012 20:53:40dát kritice tipČudla
/*
15.08.2012 22:49:52dát kritice tipMarcela.K.
Když ona to není myšlenka, ale fakt... no, to nic.
15.08.2012 22:44:17dát kritice tipsharik
přišlo mi, že ta myšlenka je děsný klišé, ale i tak je to vcelku dobře napsaný. pak ale koukám, že přesně to tu už někdo psal, tak to asi nepřišlo jen mně...
ale jinak dobrý, emoce v tom jsou docela fajn...
13.08.2012 14:31:33dát kritice tippotomekšibeničníhodítěte
Dnes ráno jsem pozdravil několik lidí z domu, kde bydlím; řeklo by se - stereotyp. Jenže já jsem se každému při pozdravu díval do očí, vnímal jej a upřímně mu přál, aby ten jeho den byl opravdu dobrý.
Tvoje povídka se mi líbila, je dobrá. Děkuji za počtení.
12.08.2012 19:07:33dát kritice tipStvN
Vysvetleni je v prvnim komentari. Jen jsem pak dovysvetlil to klise. Nehledej v tom zadnou zahadu.
12.08.2012 18:20:52dát kritice tipZuzulinka
ano*
12.08.2012 17:29:04dát kritice tipMarcela.K.
StvNe, v tom případě nechápu, proč jsi takový text tipoval.

Pro Králíka...kdo mé psaní zná, ví, že moje příběhy z nemocničního prostředí vymyšlené nejsou, ale to samozřejmě "neomlouvá"...jen vysvětluje jedno "proč".
12.08.2012 14:29:31dát kritice tipStvN
Jako klise jsem neoznacil to, co se stalo, ale to, jak jsi to napsala.
12.08.2012 14:25:55dát kritice tipPrastenejKralik
Nepatřičné to jistě je, pokud jde o reálné charaktery. Jestli jsou reálné ovšem čtenář apriorně neví a vlastně ho to imho až tak nezajímá. Spíše řekl bych podvědomě předpokládá, že jsou fiktivní, stejně jako příběh.
12.08.2012 13:40:05dát kritice tipMarcela.K.
Co tím chce autor říci?
Že všechny ty naše lidské problémy změní velikost ve chvílích podobným této...
Bývají to zlomky sekund, které zastaví svět. Někdy se už ani neroztočí...a někdy ano, ale na vše už se díváš přes tu chvíli a ta určuje jak. Netýká se to jen postiženého - i když toho jistě největší měrou.
Týká se to i těch mladých a zdravých ...dětí, manželů, sourozenců.
Ten příběh je jistě stejný, jako ty, které se opakují denně kolem nás a přesto pro jednu ženu je jedinečný, stejně jako pro její blízké...označit toto slovem "klišé" je nepatřičné.

Dík všem za návštěvu a tipujícím za tipy.
12.08.2012 12:20:53dát kritice tipPrastenejKralik
Hmm, asi jako StvN. Je to slušně napsané a téma je takové, že se člověka dotkne, pokud bude trochu chtít. Na druhou stranu už to tu bylo stokrát, a já tu nevidím nic "čeho jsem si předtím nevšim", nic z čeho bych měl intenzivní pocit. Z tématu ho mám, jistě, ale to není až tak zásluha textu samotného.
12.08.2012 12:03:07dát kritice tipStvN
Neni to spatne napsane. Otazkou jen je, co tim chce autor rici. Point je takova rekneme klasicka, skoro az klise. Ja myslim, ze clovek, kterej to nikdy nezazil na vlastni kuzi, tezko muze pochopit, jak se zmeni zivot nemocnemu. Nejde ani tak o lidi kolem, to mi prijde pomerne sobecka predstava, protoze nejvetsi problem ma ten postizeny clovek. To jen uvaha naokraj. Urcite stoji za to si tyhle okamziky pripominat, i kdyz prave lidem, kteri jsou jeste mladi a zdravi, tohle nic nerekne. Pokud bys chtela svoje psani vysperkovat, jdi jeste dal, k same podstate tech situaci. Kuprikladu moment se zavrenyma ocima a studem je dobry, je takovym zableskem podstaty.
12.08.2012 08:30:51dát kritice tipruprecht
Do prdele!!!
11.08.2012 22:46:13dát kritice tipHáber
ach *
11.08.2012 22:09:53dát kritice tipnostalgik
...okamžik a změní se život, svět se točí jinak. Okamžik změny, který může nastat vlastním přičiněním, nerozvážností,mpochybením...
A pak změny, které příjdou nějak sami,nevíme proč, ale jsou zu. Těžko se vyrovnat.
**
11.08.2012 19:56:21dát kritice tipgabi
...*
11.08.2012 18:51:23dát kritice tipkočkopes
je pravda,že takových příběhů byla sepsaná spousta. Ale mně se to dobře čtlo a líbilo se mi,jak je napsán ten tvůj..tak za to tip
11.08.2012 18:48:23dát kritice tipdadíková
*
11.08.2012 18:45:00dát kritice tipsrozumeni
K tomu není co dodat...smutek...***
11.08.2012 18:29:56dát kritice tipDiana
Je to tak.*


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor