Grand mal

PaneBoze...niekto napise silny pribeh, ako sa v kratkej chvili moze zmenit zivot jednej rodiny a poniektori tu chcete vysperkovavat a neviem co este vsetko...pre mna, ako citatela, ma ovela vacsiu cenu takyto pribeh, kiez by podobne napisanych bolo viac, aby zatriasli tymi otrlymi, co si myslia, ze im sa nemoze nic stat... preco sa vysoko hodnotia diela, ktore su pisane na efekt, ide o vymyslenu temu, "vysperkovania" s jednoznacnou snahou zaujat co najviac...? Kde je ich pridana hodnota, v com? obdivujem autorov ako je Marcela ci NaNov, obe cerpaju namety zo svojej prace, v ich pribehoch je vela ludskosti, bolesti, pokory i nadeje, dakujem, ze ich mozem citat... *****

/*

Když ona to není myšlenka, ale fakt... no, to nic.

přišlo mi, že ta myšlenka je děsný klišé, ale i tak je to vcelku dobře napsaný. pak ale koukám, že přesně to tu už někdo psal, tak to asi nepřišlo jen mně... ale jinak dobrý, emoce v tom jsou docela fajn...

Vysvetleni je v prvnim komentari. Jen jsem pak dovysvetlil to klise. Nehledej v tom zadnou zahadu.

ano*

StvNe, v tom případě nechápu, proč jsi takový text tipoval. Pro Králíka...kdo mé psaní zná, ví, že moje příběhy z nemocničního prostředí vymyšlené nejsou, ale to samozřejmě "neomlouvá"...jen vysvětluje jedno "proč".

Jako klise jsem neoznacil to, co se stalo, ale to, jak jsi to napsala.

Nepatřičné to jistě je, pokud jde o reálné charaktery. Jestli jsou reálné ovšem čtenář apriorně neví a vlastně ho to imho až tak nezajímá. Spíše řekl bych podvědomě předpokládá, že jsou fiktivní, stejně jako příběh.

Co tím chce autor říci? Že všechny ty naše lidské problémy změní velikost ve chvílích podobným této... Bývají to zlomky sekund, které zastaví svět. Někdy se už ani neroztočí...a někdy ano, ale na vše už se díváš přes tu chvíli a ta určuje jak. Netýká se to jen postiženého - i když toho jistě největší měrou. Týká se to i těch mladých a zdravých ...dětí, manželů, sourozenců. Ten příběh je jistě stejný, jako ty, které se opakují denně kolem nás a přesto pro jednu ženu je jedinečný, stejně jako pro její blízké...označit toto slovem "klišé" je nepatřičné. Dík všem za návštěvu a tipujícím za tipy.

Hmm, asi jako StvN. Je to slušně napsané a téma je takové, že se člověka dotkne, pokud bude trochu chtít. Na druhou stranu už to tu bylo stokrát, a já tu nevidím nic "čeho jsem si předtím nevšim", nic z čeho bych měl intenzivní pocit. Z tématu ho mám, jistě, ale to není až tak zásluha textu samotného.

Neni to spatne napsane. Otazkou jen je, co tim chce autor rici. Point je takova rekneme klasicka, skoro az klise. Ja myslim, ze clovek, kterej to nikdy nezazil na vlastni kuzi, tezko muze pochopit, jak se zmeni zivot nemocnemu. Nejde ani tak o lidi kolem, to mi prijde pomerne sobecka predstava, protoze nejvetsi problem ma ten postizeny clovek. To jen uvaha naokraj. Urcite stoji za to si tyhle okamziky pripominat, i kdyz prave lidem, kteri jsou jeste mladi a zdravi, tohle nic nerekne. Pokud bys chtela svoje psani vysperkovat, jdi jeste dal, k same podstate tech situaci. Kuprikladu moment se zavrenyma ocima a studem je dobry, je takovym zableskem podstaty.

Do prdele!!!

ach *

...okamžik a změní se život, svět se točí jinak. Okamžik změny, který může nastat vlastním přičiněním, nerozvážností,mpochybením... A pak změny, které příjdou nějak sami,nevíme proč, ale jsou zu. Těžko se vyrovnat. **

...*

je pravda,že takových příběhů byla sepsaná spousta. Ale mně se to dobře čtlo a líbilo se mi,jak je napsán ten tvůj..tak za to tip

*

K tomu není co dodat...smutek...***

Je to tak.*