Dáma s hranostajem blues

Na zastávce linky do ticha
trolej vede po tlakové níži
nic nebolí mě, ani nespěchá
jen na cosi čekám na refýži.

Moucha na skle, je nad věcí v tramvaji
tisícem očí sní ten černý pasažér
na pohřeb holiče se z noci vracejí
jen dáma v paruce a teplý aranžér.

Ptá se ho z lásky, a zda nemá příjici
ještě je opilá, oči jak laň
a ví, že nastoupí a přejedou stanici
až řidič otevře dveře jak dlaň.

A stále nic nejede, to zvoní jen Loreta
však čekání do konce odehrajem
milenci uvnitř, jsou těl svých Pieta
a venku sen dámy s hranostajem.