ZÁŽITKY Z CESTY

Cestování žlutým autobusem přináší občas spoustu různých zážitků. Ovšem, týká se to hlavně zážitků cizích, nikoliv vlastních.

Téměř běžný nešvar, když  někdo těsně za mou hlavou mluví hodinu do mobilu, na ten už jsem zvyklá. Ale při poslední cestě z Plzně do Prahy jsem zaregistrovala další fenomén, také zajímavý a na nervy lezoucí. Tedy aspoň na moje.

Čtyřicetiletá žena, vypadající na třicetpět (svůj věk neopoměla několikrát v hovoru zdůraznit), mající přítele a dvě děti, ovládající šamanské bubnování,po prvním týdnu v novém zaměstnání velmi oblíbená, často cestující do Španělska, sama pocházející ze tří dětí, ochotna i z autobusu cokoliv řešit pomocí mobilu,obklopená samými ,,zlatíčky" a ,,kocourky", znající spoustu motorkářů, ovládající masáže, mající spoustu kamarádů ze všech možných prostředí, s rozestaveným domečkem , s úžasnými názory na vše, s volným myšlením a s velmi hlučným hlasem a ještě hlasitějším afektovaným smíchem, ........ Teprv, když začala mluvit o své antikoncepci, mírně ztlumila hlas.

Seděla ob uličku přes dva lidi ode mne. Její soused nebyl téměř slyšet, jestli tam vůbec nějaký byl. Byl, ale asi úplně ubitý slovy.

Snad poprvé jsem zalitovala, že jsem hned na začátku cesty nekývla kladně na nabídku sluchátek od stewardky.

V závěru cesty mě však nejvíc dostalo, když  se při výstupu z autobusu ukázalo, že soused na sedadle vedle této velmi upovídané osoby, je i pro ni úplně cizí člověk. Jen jsem si nestačila všimnout,  jestli nebyl třeba hluchoněmý. Tím by se snad dal vysvětlit jeho svěží vzhled i na konečné.