Jdu

  …po špičkách
 blikajícím plamínkem noci
 s partou opilých andělů
 (a někteří mají tvé oči).
 Je tohle, co jsem chtěl…? -
           v šarlatu vlásečnic
           svědění příštích pádů
           v oharcích dnů, co neklidně
           poštěkávají na hvězdy
 - ano, možná tam jsem doma.
 ...třikrát se otočím
 na blátivém rýmu
 jako pes, co hledá útočiště
 v Jakoby, kde není příště
 není včera ani zítra
 večery splývají v jitra
 a červánky lhostejně
 mlčí v dlaních
 bez ohledu na rovnoběžky.
 Jdu
 ...za tebou pěšky
 mrazivou tmou běžím
 co dovolí mi dech.
 Ten, který cítíš
 když za noci v touze
 otevřeš okno snům. Tehdy
 dýchnu ti do příběhu.

 A ráno
 sfoukneš hvězdy
 a v průhledné košilce svítání
 nevinná a rozpustilá
 nazlátlé vůni čaje
 o něm budeš vyprávět.